Sevar (zkratka Sev)

13. července 2017 v 15:47 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové pro červená vína, kniha odrůd ČR
Původ a rozšíření: Sevar je interspecifická moštová odrůda révy, určená k výrobě červených vín, vyšlechtěná roku 1964 ve Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích křížením odrůd Seyve Villard 12-358 F1 x Svatovavřinecké 116/55 F1.

Na šlechtění se podíleli Ing. Václav Křivánek, RNDr. Zdeněk Habrovanský a Ing. Alois Tománek, se záměrem vyšlechtit odrůdu se zvýšenou odolností proti houbovým chorobám a mrazu. Staniční předzkoušky proběhly v letech 1982-1984 v trati zvané "Meteorka" v Polešovicích, kde byly révové sazenice vysazeny v roce 1974 ve sponu 1,8 m × 1 m. V tříletém zkušebním cyklu byl sledován výnos, který činil v průměru 17,36 t/ha při cukernatosti 16,63°NM a aciditě 9,03 g/l. Odrůda byla přihlášena k registraci již v roce 1992 na odrůdové zkušebně ÚKZÚP Bratislava, avšak zkoušky nebyly dokončeny z důvodu rozdělení federální republiky. Do Státní odrůdové knihy ČR byla zapsána roku 2008. Udržovatelem odrůdy je Ing. Alois Tománek, Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice. Zatím víceméně pokusné výsadby s touto odrůdou jsou ve Slovácké podoblasti, ale začíná se pěstovat i jinde (Velké Bílovice), v České republice byla roku 2015 vysazena na ploše 4,18 ha (0,02 % plochy vinic ČR), zkoušejí ji pěstovat i vinaři v Polsku. Název odrůdy vznikl kombinací názvů rodičovských odrůd. Je ale možné, že autora inspirovalo i jméno bulharského chána, vládnoucího zhruba mezi lety 738-754. O panování chána Sevara není k dispozici dostatek informací, byl posledním panovníkem z rodu Dulo, jeho smrtí tento rod vymřel. Genetický profil odrůdy Sevar: 78,1 % Vitis vinifera, 1,56 % Vitis labrusca, 14,58 % Vitis rupestris, 3,12 % Vitis berlandieri, 2,64 % Vitis lincecumii77.
Rodičovské odrůdy: Seyve Villard 12-358 je interspecifická moštová odrůda, jeden z velkého množství kříženců francouzského šlechtitele jménem Bertille Seyve a jeho zetě Victora Villarda. Vyšlechtěn byl v Saint-Vallier u Drôme počátkem 20. století a pochází z křížení dvou odrůd, Seibel 6468 x Seibel 6905 (Subereux), z dílny dalšího známého francouzského šlechtitele-hybridisty, Alberta Seibela, z počátku 19. století. V naší literatuře je mateřská odrůda často označována chybně, většinou jako "Seyve Villard 12/58".
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je bujnější až bujný. Včelka je zelená s načervenalými okraji, téměř lysá. Vrcholek letorostu je žlutozelený, bez ochlupení, okraje apikálních iístů jsou načervenalé. Jednoleté réví je slabší, světle červenohnědé s tmavšími tečkami, rýhované, pupeny jsou středně velké, tupé. Olistění je sytě zelené. Dospělý list je malý až středně velký, okrouhlý, nečleněný či s pouze naznačenými výkroji, profil čepele je ve tvaru "V", na rubu je list neochlupený a bez štětin, slabě puchýřnatý, řapíkový výkroj je úzce otevřený, lyrovitý s ostrým dnem až lancetovitý, někdy mírně překrytý s průsvitem, vzácněji zcela překrytý. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je středně velká (14 mm), okrouhlá bobule, červenomodré až černomodré barvy, dužnina je slabě zbarvená, polomasitá, chuť je jednoduchá, dužina obsahuje méně kyselin. Semena jsou malá, hruškovitá, s krátkým zobáčkem. Hrozen je malý až středně velký (150 g), řídší až středně hustý. Pěstování: Odrůdě nejlépe vyhovuje střední vedení s řezem na dlouhý tažeň, snáší však i krátký řez. Výnos hroznů je nízký až střední, pravidelný, okolo 7-10 t/ha, cukernatost moštu bývá středně vysoká až vysoká. Odolnost k zimním mrazům je dobrá, na úrovni hodnoty Frankovky (do -23 °C), na jaře odrůda poměrně brzo raší, takže pozdní jarní mrazy ji mohou poškodit. Květenství má sklon ke sprchávání při nepříznivém počasí v době květu. Dřevo révy dobře vyzrává, keř drží list hodně dlouho. Sevar zraje několik dnů před odrůdou Modrý Portugal, ale hrozny mohou zůstat na keřích i déle. V případě, že jsou na daném stanovišti hrozny napadány blanokřídlým hmyzem, je nutné sklizeň provést po dosažení technologické zralosti. Odrůdě vyhovují méně vlhké lokality, kde se omezí bujný růst, z tohoto důvodu jsou vhodné podnože méně bujného růstu, podporující plodnost a omezující sprchávání, na chudších půdách Kober 125 AA, do hlubších a úrodnějších půd pak CR 2 nebo SO 4. Vhodné jsou hlinité a hlinitopísčité půdy, méně vhodné jsou sušší a kamenité půdy. Sevar představuje novou kvalitu ve skupině modrých moštových odrůd. Svou odolností proti houbovým chorobám je vhodná pro ekologické postupy, dosahuje vysokou kvalitu vín. Na výstavách získává zlaté medaile a další ocenění včetně šampiónů. Fenologie: Středně pozdní odrůda raší v první polovině dubna, slupka se začíná vybarvovat již koncem července. Hrozny plně dozrávají ve druhé až třetí dekádě září při sumě aktivních teplot (SAT) 2500 °C. Choroby a škůdci: Sevar je prakticky zcela odolný vůči hospodářsky nejvýznamnějšímu houbovému onemocnění révy vinné-padlí révovému (Uncinula necator), dobře odolává i plísni révové (Plasmopara viticola). Nesnáší chemické postřiky a je plně využitelný pro ekologické vinařství. Po použití chemických přípravků může někdy naopak dojít, hlavně u mladých výsadeb, k poškození listů a bobulí.
Charakteristika vína: Díky svému původu je charakter vína podobný odrůdě Neronet nebo ukrajinskému Alibernetu. Sevar ale jinak do kabernetové rodiny nepatří, je to atypická odrůda s atypickými vlastnostmi. Ve víně se projevují vůně a chuť lesních jahod, ostružin, ale i určitá divokost hybridního rodiče. Aby šlo z hroznů této odrůdy udělat dobré víno, musí dozrát nejméně na cukernatost 19° ČNM, ale nejlépe ještě výše. Víno je potom výborné kvality, tmavočervené barvy, jemně až silně aromatického typu s jemnou kyselinkou, která chybí u jižních vín. Důležité je, že víno dosahuje konzumní zralosti již v prvním roce a vyhovuje moderním trendům, a to v konzumaci mladých svěžích vín. Typické víno Sevar má zajímavý buket i chuť. Prolínají se vůně květinové a ovocné a ve vínu lze nalézt plody okraje lesa, maliny, ostružiny, jahody, rybíz i borůvky. Při odpovídající technologii je možné dosáhnout tónů přírodně dezertního vína. Sevar se dá zařadit mezi barvířky. Z uvedeného vyplývá, že tato nová odrůda může být velkým přínosem ve skupině červených vín.
Literatura a internetové zdroje: 7, 9, 10, 13, 16, 18, 24, 77, 163, 166, *Přehled odrùd révy 2016. Ludvíková, I. A kol. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce rostlinné výroby, 2016 [online, 2017-01-14]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/492735/Reva_final_2016.pdf, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Taxon web. Sotolář, R. Vitis vinifera Sevar [online, 2015-06-07]. Dostupné z: http://taxonweb.cz/t/395, *Zahrada web [online, 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.zahradaweb.cz/informace-z-oboru/ovocnarska-vyroba/%C2%B4Sevar%C2%B4-%E2%80%93-nova-odruda-revy-vinne-z-Polesovic__s513x44942.html.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama