Teleki 5 C (zkratka T 5C, 5C)

13. července 2017 v 17:19 | Martin Šimek |  Odrůdy podnožové, kniha odrůd ČR
Synonyma: T 5 C, 5C, 5 C (Francie, cd. 9179, no. 9958), Берландиери x Рипариа Телеки 5 Ц (Rusko, Ukrajina) 5 C Geisenheim, 5 C Teleki, Berlandieri x Riparia T 5 C, Geisenheim 5C (Německo)

Původ a rozšíření: Berlandieri x Riparia T 5C je odrůda révy, speciálně vyšlechtěná jako podnož, interspecifický kříženec (též hybridní odrůda, mezidruhové křížení, PiWi odrůda) amerických druhů révy Vitis berlandieri Planchon x Vitis riparia Michaux. Konečnou selekci této podnožové odrůdy révy provedl v Maďarsku roku 1922 Alexander Teleki ze semenáčků, které zaslal v roce 1886 francouz Euryale Rességuier, který je autorem původního křížení, jeho otci, který se jmenoval Sigmund TelekiA. Odrůda byla dále podrobena klonové selekci například v Geisenheimu (Heinrich Birk). V Německu byla odrůda roku 1999 pěstována na 1 ha podnožových vinic, ve Francii byly roku 2011 k dispozici dva registrované klony této zde v pořadí 15. nejpěstovanější podnože, v podnožových vinicích se pěstovala na 11 ha, je zde vysazeno cca 900 ha vinic různých odrůd révy s touto podnoží, převážně v regionech Alsace, Bourgogne a Franche-Comté. Registrována je též v Chorvatsku, ve Francii, v Itálii (od roku 1971, cd. 612, roku 2015 zde byl registrován jeden klon), v Maďarsku a v Portugalsku, využívána je dále např. v Rakousku, na Slovensku, v Austrálii a v Kalifornii, kde byla dlouho zaměňována s podnoží SO-4. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 1983. V ČR byla roku 2010 vysazena na 9 ha podnožových vinic, které byly průměrného stáří 21 let, patří zde ke třetí nejčastěji používané podnoži. Registrován je u nás od roku 1979 klon PO-3/7, udržovateli odrůdy v ČR jsou Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice, Ing. Alois Tománek a ŠSV Velké Pavlovice. Název odrůdy vznikl kombinací názvů obou rodičovských druhů révy. Používané synonymum T 5C je původním, pracovním názvem odrůdy.
Rodičovské odrůdy: Vitis berlandieri Planchon je původní druh révy, pocházející z jižní části severoamerického kontinentu, divoce rostoucí především v Texasu, v Novém Mexiku a v Arkansasu. Je znám především svou tolerancí vůči vysokému obsahu vápníku v půdě. Když evropské vinice koncem 19. století napadl révokaz, zavlečený z Ameriky a bylo nutné začít roubovat evropské odrůdy původu Vitis vinifera na americké podnože, bylo zpočátku obtížné najít révu, která by dobře prospívala v půdách, bohatších na vápník. To Vitis berlandieri sice splňuje, ale na druhé straně se špatně přizpůsobuje roubování. Proto se různé podnože, odolné révokazu a tolerantní vůči obsahu vápníku v půdě, vyrábí křížením druhů Vitis berlandieri a Vitis riparia, někdy s podílem genů Vitis rupestris nebo Vitis vinifera. Vitis riparia Michaux je původní druh révy, rozšířený na východním pobřeží severoamerického kontinentu od kanadské provincie Quebec do Texasu, ale divoce rostoucí i v některých vnitrozemských státech, jako například Montana, Severní Dakota či Nebraska. Je to odolná a dlouhověká rostlina, schopná dosáhnout až do vrcholků nejvyšších stromů. Její tmavomodré plody byly používány již původními obyvateli Ameriky k výrobě želé, džemu a pravděpodobně i alkoholických nápojů. Výhodou tohoto druhu révy při šlechtění podnoží je vysoká odolnost vůči mrazu, houbovým chorobám, tolerance vůči révokazu a přizpůsobivost různým půdním typům. Geny Vitis riparia nese i poměrně značné množství hybridních moštových odrůd.
Možné záměny: Sedm amerických podnožových klonů původem z UC Davis, dlouho považovaných za klony odrůdy SO-4, bylo roku 2009 identifikováno jako klony odrůdy Teleki 5C. Obě odrůdy jsou si podobné, Teleki 5C má úponky rozdvojené až roztrojené přibližně v poměru 1:1, mladé lístky a vrcholky letorostů jsou převážně zelené, letorosty jsou jemně obrvené, červeně pigmentované, podélně zeleně pruhované. SO-4 má roztrojené úponky, rozdvojené jsou vzácné, vrcholky letorostů a mladé lístky mají bronzový nádech, letorosty jsou lysé, uniformně červeně zbarvené, bez zelených pruhů151, B.
Charakteristika odrůdy: (M) Úponky révy jsou středně dlouhé, rozdvojené až roztrojené. Růst je v podnožové vinici je středně bujný až bujný, silnější než SO-4, ale slabší, než Kober 5BB. Vrcholek letorostu je uzavřený až polootevřený, mírně ohnutý, pouze slabě až průměrně bíle vlnatě ochmýřený, málo pigmentovaný, světle zelený. Internodia jsou červená na osluněné straně, zelená na zastíněné straně, na uzlech slabě obrvená, pupeny jsou purpurově červené. Jednoleté réví je mírně zploštělé, světle až tmavěji čokoládově hnědé až purpurově hnědé, pruhované, pupeny jsou nevýrazné, internodia jsou dlouhá, jejich průměr střední. Mladé listy jsou měďnatě žluté, málo pigmentované, na rubu slabě pavučinovitě ochmýřené. Dospělý list je velký, hladký až mírně svraskalý, silný, okrouhlý, nečleněný až tří- až pětilaločnatý s mělkými výkroji, tmavě zelený, na okraji ostře zoubkovaný, na rubu slabě až průměrně obrvený, zejména na úhlech žilnatiny, řapíkový výkroj je ve tvaru "V" až lyrovitý s oblým dnem, otevřený až široce otevřený, často asymetrický, řapík je zelený, žilnatina listu je málo pigmentovaná. Květenství je vytvořené ze samčích sterilních květů, hrozny odrůda nevytváří.Pěstování: Vegetační cyklus od rašení do opadu listů je 175-190 dní při sumě aktivních teplot (SAT) 2900-3000 °C. Réví vyzrává na 78-80 %. Růst je bujný, naštěpované odrůdy na ni rostou středně bujně až slaběji, bujné odrůdy tak mírně oslabuje v růstu, dobu zrání neprodlužuje. Zakořeňuje ve středních hloubkách, zato velmi dobře a hustě. Odolnost vůči mrazu je většinou dobrá, odolnost vůči suchu je vyšší, než u odrůdy Kober 5BB, ale i tak pouze průměrná, odolnost proti kořenové formě révokaza je velmi dobrá, vůči listové nízká až střední, odolnost vůči houbovým chorobám je velmi dobrá, vůči háďátkám též velmi dobrá. Je citlivější na chlorózu. Není vhodná pro vyšší tvary a velké zatížení keřů, hodí se zejména pro střední vedení. Produkce dřeva je dobrá, schopnost řízkování a roubování též dobrá. Půdy: Odolnost vůči aktivnímu vápníku v půdě je vyšší, než u odrůdy Kober 5BB, i tak snáší pouze přibližně do 20 % aktivního a do 35 % celkového obsahu Ca v půdě, odolnost vůči chloróze je střední až dobrá. Je vhodná zejména pro půdy hlinité, nevhodná je pro půdy příliš písčité, jílovité, studené a zamokřené. Využití: Afinita k odrůdám Vitis vinifera je dobrá. Je vhodná zejména pro bujněji rostoucí odrůdy a pro odrůdy, citlivé na sprchávání květenství, zejména pro odrůdy rodiny Pinot, Ryzlink rýnský, Tramín červený, Pálava, Sauvignon, Cabernet Moravia, Cabernet Sauvignon, Svatovavřinecké, Frankovka a Modrý Portugal.
Literatura a internetové zdroje: 9, 10, 13, 26, 30,71, 83, 100, 151, 163, 166, 171, 176, 181, 197, 202,A)Österreichischen Rebschulen. Teleki. Sandor Teleki, Vienna 1949 [online, 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.brian-wates.co.uk/Teleki%20brochure.pdf, B)Ampelographic and Isozyme Data Correcting the Misnaming of the Grape Rootstock SO4 at the University of California, Davis. Walker, M.A., Boursiquot, J.M. American Journal of Enology and Viticulture 43 (3) 261-265 (1992) [online, 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.ajevonline.org/content/43/3/261.abstract, *Forschungsanstalt Geisenheim [online, 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.fa-gm.de/fachgebiet-rebenzuechtung-und-rebenveredlung/forschung/unterlagen/index.html, *University of California Agriculture and Natural Resources. UC Integrated Viticulture [online, 2015-03-22]. Dostupné z: http://iv.ucdavis.edu/Viticultural_Information/?uid=176&ds=351, *Analysis of grape rootstocks by SSR markers. Jahnke, G. et al. Journal International des Sciences de la Vigne et du Vin 45 (4) 199-210 (2011) [online, 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/227945084_ANALYSIS_OF_GRAPE_ROOTSTOCKS_BY_SSR_MARKERS,
*Einfluss verschiedener Unterlagen auf Ertrag und Traubenqualität. Schwab, A., Peternel, M. Bayerische Landesanstalt für Weinbau und Gartenbau, Veitshöchheim, 2008 [online, 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.lwg.bayern.de/mam/cms06/weinbau/dateien/w1__unterlagen_stickstoffaufnahme_und_stickstoffverwertung_von_5_sorten.pdf, *Development of a standard set of microsatellite reference alleles for identification of grape cultivars. This, P. et al. Theoretical and Applied Genetics 109 (7), 1148-1458 (2004) [online, 2013-12-27]. Dostupné z: http://www1.montpellier.inra.fr/grapegen06/technical/menu_activities_room_index/page_wpI/this-common-SSR.pdf, *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf, *Geisenheimer Rebsorten und Klone. 5 C Geisenheim. Forschungsanstalt Geisenheim [online, 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.hs-geisenheim.de/fileadmin/Dateien_Hochschule_Geisenheim/Forschung/Angewandte_Biologie/Rebenzuechtung/Unterlagen/5C.pdf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama