Tramín červený (zkratka TČ) / Gewürztraminer

12. července 2017 v 17:25
Mutace a klony odrůdy: Odrůda Gewürztraminer (Tramín kořenný) je dnes považována za aromatickou mutaci odrůdy Traminer rot (Savagnin rosé, Tramín červený), ta je pro změnu barevnou mutací odrůdy Traminer weiss (Savagnin blanc, Tramín bílý). První zmínka o odrůdě "Gewürztraminer" pochází z roku 1827 z oblasti Rheingau, Johann Metzger ji zde označuje za vzácně pěstovanou. Je pravděpodobné, že k mutaci došlo v oblasti Rheinland-Pfalz, protože ve Francii, v Alsasku roku 1886 ji zmiňuje Oberlin s tím, že pochází z oblasti "Palatinat" tedy Falc. Další mutací je Savagnin blanc musqué (Tramín muškátový), který má hrozny jantarové barvy a intenzivnější, zřetelně muškátový buket. Dále už pouze zmiňme mutace odrůdy, uvedené samostatně v katalogu VIVC, Traminer gelb (Tramín žlutý), Traminer gris (Tramín šedý) a tetraploidní klon odrůdy Traminer rot. Na vinicích se dále nehojně vyskytuje mutace Tramínu s růžově zbarvenou dužinou.
Problematika odlišování "taxonů" s názvem Tramín červený, Gewürztraminer a Savagnin rosé: Tramín červený, v německy mluvících oblastech nazývaný Traminer rot, měl být historicky pěstován v zemích bývalého východního bloku a měl se vyznačovat červenou barvou bobulí a umírněnou kořenitostí. Gewürztraminer, nazývaný u nás Tramín kořeněný či kořenný, měl být pěstován v západoevropských zemích, měl mít červenošedou barvu bobulí a vyšší kořenitost. Oba taxony byly různými ampelografy v různém období považovány za samostatné odrůdy, mutace či klony, místy dokonce převládl názor, že jde pouze o stanovištní rozdíly, na které jedna a táž odrůda výrazně reaguje. Navíc dnes, kdy lze u nás (a podobně jako ostatně v dalších zemích bývalého východního bloku) po období horoucího vysazování vinohradů před vstupem do EU a shánění klonů odrůd z různých zdrojů, oblastí a populací mnohdy jen těžko odlišit, o kterou z těch dvou jmenovaných pseudoodrůd vlastně jde, zdá se být odlišování těchto zmíněných "taxonů" bezpředmětné. Soudě ovšem dle typu vyráběných vín, je u nás dnes pěstován v podstatě pouze taxon Gewürztraminer. Taxon Savagnin rosé je pěstován takřka výlučně v Alsasku (roku 2006 na 42,5 ha) a v německém Bádensku, v okolí Durbachu, kde se nacházejí nejrozsáhlejší osazené plochy. Má sliznatou až rozplývavou, sladkou dužinu neutrální chuti, bez klasického, florálně-kořenitého aroma. Dalším rozdílem od odrůdy Gewürztraminer je průsvitná slupka bobule v období zaměkání, tedy zabarvování bobulí (francouzsky "veraison"). Odrůdová vína jsou zlatožlutá, plná, často s vyšším obsahem zbytkového cukru a alkoholu, ale jsou spíše neutrálního typu, v aroma nenajdeme kořenité a florální tóny, typické pro vína Gewürztraminer. V Alsasku vyráběné víno "Klevener de Heiligenstein" pochází právě z hroznů odrůdy Savagnin rosé. Podle této charakteristiky lze do synonymiky odrůdy Savagnin rosé zařadit i původní, východní, nearomatický typ Tramínu, tedy taxon Tramín červený a odlišit je tak od taxonu Gewürztraminer (Tramín kořeněný). Pokud ovšem nahlédnete do katalogu francouzských odrůd, je zde "Tramin cerveny" uveden v synonymice taxonu Gewürztraminer, francouzi patrně reagují na dnešní typ Tramínu, u nás v naprosté většině pěstovaný, nebo předpokládají, že nejsme zemí bývalého východního bloku a nearomatický typ se u nás tedy nikdy nepěstoval.
Významní kříženci odrůdy: Pokud se týká kříženců, jimž se stala jedním z rodičů odrůda Tramín, bude pomalu snažší vyjmenovat nám známé moštové odrůdy, v jejichž rodokmenu se Tramín nevyskytuje. Tramín je geneticky jednou z nejstarších u nás pěstovaných odrůd vinné révy, stál při zrodu skupiny západoevropských odrůd, je rodičem takových odrůd, jako jsou Ryzlink rýnský, Sauvignon (a následně Cabernet Sauvignon), Veltlínské zelené, Sylvánské zelené a dalších. I moderní šlechtitelská praxe ukázala, že Tramín je vynikajícím rodičem nových odrůd, který na potomstvo přenáší dominantně vysokou cukernatost a jeho komplexní aroma se v potomstvu štěpí do nejrůznějších odstínů, od vůně růží, po klasický muškát. Seznam vyšlechtěných odrůd je tedy marné sestavovat, tak dlouhý by nikdo nečetl, ale připomeňme si alespoň některé. Siegerrebe (Madlenka ranná x Tramín červený), velmi ranná moštová odrůda, která atraktivní chutí překonává většinu stolních hroznů. Říká se o ní, že i když nedozrává jako úplně první, děti a vosy se postarají o to, aby byla jako první sklizena. Vrboska (Tramín červený x Čabaňská perla), moravská odrůda vhodná pro výrobu burčáků. Pálava (Tramín červený x Müler Thurgau), úspěšné moravské novokřížení s původním cílem nabídnout plodnější verzi Tramínu, což se zcela nepovedlo, je více muškátová, ale zajistila si stálé místo na našich vinohradech, je pýchou vinařů a ozdobou sklepů. Milia (Müller Thurgau x Tramín červený), odpověď slovenských šlechtitelů na Pálavu. Ještě více muškátová, ještě plodnější se zajímavými vlastnostmi. Děvín (Tramín červený x Veltlínské červenobílé), vydařená Slovenská odrůda, charakterem vín se Tramínu podobající. Breslava (Chrupka růžová v Tramín červený)x St. Maria d' Alcantra, odrůda, která kvůli nízké odolnosti mrazu nejspíš jih Slovenska neopustí, ale vína s módním grapefruitovým tónem stojí za ochutnání. Hetera (I1 Tramín červený x I1 Veltlínské červenobílé), velmi plodná slovenská odrůda pro výrobu vín s vysokým přívlastkem. Inzuchta (I1 Tramín červený x I1 Veltlínské červenobílé), velmi plodná slovenská odrůda pro výrobu vín s vysokým přívlastkem. Aromína (Tramín červený x Veltlínské červenobílé) x Irsay Oliver, slovenská aromatická odrůda. Rosa (Picpoul noir x Frankovka) x Tramín červený, světový unikát, barvířka s vůní růží, slovenská odrůda. Flora (Semillon x Traminer rot), vyšlechtěná v USA a pěstovaná i v Austrálii. Traminette (Gewürztraminer x Seyval blanc), interspecifická odrůda vyšlechtěná a pěstovaná v USA pro výrobu vín, připomínajících Tramín. Perle (Traminer rot x Müller Thurgau), německá odrůda. Würzer (Traminer rot x Müller Thurgau), německá odrůda. Zähringer (Traminer rot x Riesling), německá odrůda. Cserszegi Füszeres (Irsai Oliver x Traminer rot), maďarská odrůda, která se začíná pěstovat i na Slovensku, Dneprovskii Rubin (Sereksiya chernaya x Vitis amurensis) x Traminer rot, ruská interspecifická odrůda, Olimpiiskii (Sereksiya chernaya x Vitis amurensis) x Traminer rot, ukrajinská interspecifická odrůda, Viktoria 40 (Villard blanc x Traminer rot), ruská interspecifická odrůda, Riton (Villard blanc x Traminer rot), moldavská interspecifická odrůda.
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je středně bujný až bujný s polovzpřímenými letorosty. Úponky révy jsou kratší až středně dlouhé, bi- až trifidní. Letorosty rašící (10-20 cm): vrcholky jsou otevřené, bělavě zelené s karmínovými okraji, slabě pigmentované antokyany, silně bíle vlnatě ochmýřené až plstnaté, apikální listy (1-3) jsou ploché, šedozelené s narůžovělým nádechem, plstnaté, bazální listy ploché, tří- až pětilaločnaté, na líci zelené s bronzovým nádechem, průměrně až slabě plstnaté, na rubu šedavé, silně plstnaté, osa je vzpřímená. Letorosty kvetoucí: vrcholky jsou otevřené, bělavě zelené s růžovými odstíny, plstnaté, apikální listy ploché, bělavě zelené s odstíny růžové, plstnaté, bazální listy ploché, šedozelené s lehkými odstíny bronzu, na rubu šedavé, plstnaté, osa je zakřivená. Internodia jsou téměř kruhového průřezu, skoro hladká, lysá, krátká, stejně jako nodia jsou zelená až šedozelená, na osluněné straně někdy hnědočerveně proužkovaná, pupeny jsou velmi slabě pigmentované antokyany. Olistění je bohaté, listová plocha je zahuštěná množstvím zálistků. Jednoleté réví je krátké (1,5 až 2 m), středně robustní, mírně rozvětvené, téměř kruhového průřezu, lehce rýhované, nodia zřetelná, internodia 8-9 cm dlouhá, čárkovaná i tečkovaná, světle hnědé, červenavě hnědé až skořicové barvy s tmavšími nodii, pupeny jsou kónické, zploštělé. Kmen je nepříliš silný. Zimní pupeny jsou malé, širší, hrotité. Dospělý list je malý až středně velký, okrouhlý až pentagonální s mírně podehnutými okraji, tří- až pětilaločnatý, málo členěný, s mělkými až středně hlubokými horními bočními výkroji, které jsou otevřené, s oblým dnem. Vrchní strana čepele listu je silně puchýřnatá, drsnější, mírně vrásčitá a zvlněná, tmavě zelená, matná, spodní strana jemně plstnatá až arachnoidální, šedozelená, zoubkování na okraji je méně výrazné, pravidelné, s konvexními stranami a širokou bází. Řapíkový výkroj je buď úzce otevřený, klínovitý, nebo uzavřený s průsvitem a ostrým dnem, popřípadě překrytý, řapík je středně silný, krátký, stejně dlouhý, jako medián listu, zelené barvy s růžovým nádechem, lysý, na průřezu bez zjevného kanálku, žilnatina je vystouplá, v oblasti připojení řapíku je takřka bez antokyanové pigmentace až velmi slabě pigmentovaná, načervenalá. Květenství je 8 cm dlouhé. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je malá až středně velká (14 mm, 1,4 g), kulatá nebo lehce oválná bobule růžovo- až šedočervené barvy na krátké, tenké, obtížněji oddělitelné stopečce, se středně silnou až silnou, průměrně ojíněnou slupku, pod kterou je v řídké dužině mnoho aromatických látek. Bobule jsou nejednotné velikosti a barvy, hilum je patrné. Masitá až tekutá dužina má jemnou a příjemnou, odrůdovou, výraznou aromatickou, muškátovou chuť, vysoký obsah kořenitých látek a nižší obsah kyselin, je bez zabarvení. Semena jsou 2-3 v bobuli, okrouhlá, středně velká. Hrozen je malý až středně velký, 80-120 mm dlouhý, 70-100 mm široký, 74-98 g těžký, hustý, krátce válcovitě kuželovitý, někdy s 1-2 křidélky, s krátkou až středně dlouhou (4 cm), slabě (u báze) lignifikovanou stopku. První hrozen je na 1-2 nodiu, průměrný počet hroznů na výhon 2-3, plodnost feminel je velmi slabá. Pěstování: Réví vyzrává velmi dobře (80-90 % délky). Růst je na úrodných půdách středně silný až bujný. Na chudých a suchých půdách roste slabě a degeneruje. Vyžaduje pravidelné hnojení. Odolnost vůči zimním mrazům je velmi dobrá, spolu s odrůdou Ryzlink rýnský patří mezi nejodolnější odrůdy u nás. Na rozdíl od něj, první 3-4 očka na tažni nejsou plodná a proto je jakékoliv poškození tažňů mrazem výrazněji poznat na úrodě. Jarní mrazíky TČ prakticky nepoškozují, pokud však přeci jen na jaře zmrzne, ztráty jsou velké, protože podočka nejsou skoro vůbec plodná. Na sucho reaguje špatným odkvétáním. Má malé hrozny a neplodná bazální očka, proto se musí řezat na dva dlouhé, minimálně desetiočkové tažně se zatížením 10-12, při úrodných klonech 8-10 plodonosných oček na m2. Doporučuje se vysoké vedení s větším množstvím stařiny, při kterém se zlepšuje kvalita sklizně. Podnože jsou vhodné SO-4, 125 AA a T 5C. Má sice malé listy, ale i krátká internodia a proto hrozí přehuštění keřů se všemi negativními následky: sprchání, houbové choroby, hnití hroznů, pomalejší dozrávání, nižší cukernatost i nižší úrodnost v příštím roce. Proto je nutné použít větší vzdušné tvary keřů, na vyšších vedeních v širších sponech a důležité jsou i zelené práce. Doporučují se velké tvary s větším množstvím starého dřeva, čím se zvětšuje plodnost a zvyšuje množství kyselin, kterých se TČ někdy nedostává. Je to málo úrodná odrůda, neselektovaná populace má úrodnost 4-7 t/ha, i u klonů se úroda pohybuje v rozmezí 7-9 t/ha, přičemž je úrodnost závislá i na poloze a půdě. TČ je však především producentem cukru a cukernatost moštu se pohybuje podle ročníku nad 20 kg/hl, většinou však nad 22 kg/hl (19-25 °NM). V dobrém roce dokáže TČ zcela seschnout na hrozinky a i proto je v ČR je nejčastější odrůdou v jakosti výběr z hroznů, s celou jednou třetinou na celkovém objemu. Acidita nebývá vysoká, 6-10 g/l, ale nejčastěji 6,5 g/l, proto se TČ často sklízí ve dvou termínech. Z prvního, v první až druhé dekádě září, je víno s vyšším obsahem kyselin, z druhého, v polovině října, je kořenitější a má vyšší obsah cukru. Obě vína se pak ve vhodném poměru zcelí, vznikne svěží a neobyčejně buketní víno. Fenologie: Raší mezi posledními odrůdami a pozdě i kvete, další vývoj je už rychlejší, zaměká spolu se středně pozdními odrůdami. Velmi rychle hromadí cukr a technologická zralost nastává v SR obvykle začátkem, v ČR v polovině října a to při vysoké cukernatosti. Hrozny vydrží dlouho na keřích, což TČ předurčuje k výrobě přívlastkových vín. Choroby a škůdci: Houbovým chorobám odolává středně, citlivější je na padlí révové (Uncinula necator). Díky tlusté slupce bobulí hrozny nehnijí. Ani k virovým chorobám není zvlášť náchylný. Poloha a půdy: Patří do nejkvalitnějších "ryzlinkových" poloh, kde má zajištěn dostatek tepla, přestože dozrává i v polohách horších. Na chladnějších a větrných stanovištích nespolehlivě odkvétá. Má v oblibě hluboké, výživné, záhřevné půdy, kde dobře roste. Na mělkých, chudých půdách i na velmi vápenatých půdách roste slabě, keře degenerují a trpí chlorózou. Na lehkých půdách dává netypická vína.
Charakteristika vína: Technologicky je tramín náročný, říká se o něm, že je "požírač síry", mošt mívá menší aciditu, kterou je třeba zachovat a pomocí vyšších dávek síry uchovat víno svěží. Také je třeba ponechat dostatečné množstvý zbytkového cukru pro zachování harmonie, tramínu cukr "sluší". Nejčastější chybou vín je nedostatek kyselin, nejsou svěží, převáží jejich plnost, jsou těžká, někdy až mdlá. Můžeme se setkat s tramíny vyšších přívlastků s velmi vysokým zbytkovým cukrem, bývají těžké a ceněné, nebo s víny slámovými a s botrytickými výběry s tóny ušlechtilé plísně. Zejména ve světě se pak setkáme i s tramínem zcela suchým, lehčím, který by se měl pít mladý. Ten se snáze srovnává s víny jiných odrůd a více vyhovuje požadavkům obchodníků. Tramín výrazně reaguje na stanoviště a tak, i když má své typické aroma, ještě do něj přispívá nezaměnitelnými tóny terroiru, není nikdy stejný a nezevšední. V lidovém léčitelství je tramín, stejně jako jiné aromatické odrůdy, používán k léčení horních cest dýchacích. Vína nejsou určena pro běžnou spotřebu, ale pro vzácné a slavnostní příležitosti. Vypije se jich většinou méně než vín z méně aromatických odrůd, která často přímo pobízejí k pití. Tramín se navíc i poměrně snadno přepije. Vína lze často poznat už podle jejich zabarvení, jsou zlatožlutá, intenzivnější barvy, než u jiných odrůd, s jasnými zlatavými odlesky, někdy s jemným růžovým reflexem. Mívají vyšší obsah alkoholu a glycerolu, po zakroužení ve sklence zanechávají výrazné oblouky (mosty). Vyšší viskozita vína ve sklence a kapka, rozetřená mezi bříšky prstů svědčí o olejnatosti vín. Některé tramíny se vyznačují aroma exotického ovoce, jako liči, mango či papája, do které se mísí květnaté tóny muškátů a růží. Chuť je těžká, plná, velmi kořenná, extraktivní, s nižší kyselostí a s dominantním "parfémovým" aroma. Pocit na patře a v ústech je jemný, plný, bohatý, hřejivě alkoholický, hutný až olejnatý. Dochuť by měla být příjemná a velmi dlouhá. Typová vína tramínu jsou ve vůni osobitá, snadno rozpoznatelná, mají intenzívní kořenitě medové až bezové vůně a koncentrované, kořenité chuti. Ve vůni a chuti můžeme hledat čajovou růži, koření, med, hrozinky, tropické ovoce, kompotované ovoce, meruňky, květ fialky či pivoňky, zázvor, skořici, lékořici, karamel, liči, mango, mučenku, grapefruit, květ černého bezu. ale někdy se mohou přidat také muškátové tóny. Vína jsou charakterizována jako silná, alkohol není v rovnováze s kyselinami. Vhodnost ke skladování je průměrná až dobrá, pokud má víno vyšší aciditu. Ležením v láhvi se aroma zušlechťuje. Tramín je jednou z našich nejzajímavějších odrůd, přímo předurčenou pro naše severní vinohradnické oblasti. Jednak je jeho nezaměnitelné víno zcela výjimečné a nedaří se ho nahradit jinou, pokud možno plodnější a na pěstování příjemnější odrůdou, jednak nám dal celou řadu skvělých odrůd a dá se očekávat, že ještě nějaké vyšlechtěny budou. Při koštech je druhou odrůdou která dojde, hned po Pálavě, zásluhu na tom mají v nemalé míře ženy, pro které je velmi atraktivní. Při ochutnávkách ve sklípku na něj často ani nedojde, přestože víte o v koutku zastrčeném demižónku, vinař si ho nechá pro sebe. A nebo, aby ještě vylepšil dojem a zanechal výraznou vzpomínku, nabídne ho jako klenot ke konci ochutnávky, protože srovnání s Tramínem, obzvláště s tím s vyšším zbytkovým cukrem, by ostatní odrůdy příliš poškodilo. Dá se předpokládat, že plocha, osazená tramínem, ještě mírně stoupne a tramín si to i přes nižší výnosy a vyšší pracnost zaslouží. Ne nadarmo se ve slovenské Modre traduje přísloví: Ryvola, kupca privolá. Stolování: Vína hlouběji vychlazená lze podávat jako aperitiv. Často se nabízejí jako doprovod předkrmů, třeba paštiky z husích jater. Suché tramíny se doporučují k cibulovému koláči a k uzeným rybám, k úhoři. Sladké výběry se zbytkem neprokvašeného cukru se hodí k sýrům s modrou plísní nebo k ovčím a kozím sýrům v závěru stolování. Díky neobvyklému aroma a plnosti chuti po liči patří tramín k těm málo vínům, která se hodí ke kořeněnému jídlu. Proto lze tramíny podávat i k některým exotickým, silně kořeněným pokrmům asijské kuchyně, případně ke sladkým úpravám masa. Velmi sladké tramíny se často podávají na závěr stolování ke sladkým zákuskům, jako tvarohový či švestkový koláč.
Literatura a internetové zdroje: 7, 9, 10, 13, 16, 18, 24, 43, 46, 71, 74, 75, 89, 91, 92, 100, 108, 127, 135, 163, 165, 166, 171, 181, 188, 197, 199, 200, 201, 202, *Kraus, V., Foffová, Z., Vurm, B., Krausová, D. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0, *Kraus, V. et al. Réva a víno v Čechách a na Moravě. Praha: Radix, 1999. ISBN: 8086031233, *Galet, P. Dictionnaire encyclopédique des cépages. Hachette, Paris 2000. ISBN 978-2-0123-6331-1, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, *Hillebrand, W., Lott, H., Pfaff, F. Taschenbuch der Rebsorten. 13. Aufl. Fachverlag Fraund, Mainz 2003. ISBN 3-921156-53-x, A)Origine del Gewürztraminer: il DNA incontra la storia. Dr. José Vouillamoz. Università di Neuchâtel, Svizzera, 2012 [online]. Dostupné z: http://www.suedtirolwein.com/media/4cec1f17-de66-4e13-9e75-9befd75d2a7c/jose-vouillamoz.pdf, *Development of a standard set of microsatellite reference alleles for identification of grape cultivars. This, P. et al. Theoretical and Applied Genetics 109 (7), 1148-1458 (2004) [online, 2015-05-26]. Dostupné z: http://www1.montpellier.inra.fr/grapegen06/technical/menu_activities_room_index/page_wpI/this-common-SSR.pdf, *Differentiation of grapevine (Vitis vinifera L.) conculta members based on molecular tools. Bodor, P. et al. Biotechnology & Biotechnological Equipment, Vol. 28, No. 1, 14-20, 2014 [online, 2015-05-26]. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/13102818.2014.901666, *Contribucion al Conocimiento de Variedades de Vinificacionen Andalucia. Vinegra, M. et al.Junta de Andalucia,Dirrecion General de Investigacion Agraria, 1996. [online, 2015-05-26]. Dostupné z: http://www.juntadeandalucia.es/servicios/publicaciones/detalle/50518.html, *Evidence for a Sympatric Origin of Ribolla gialla, Gouais Blanc and Schiava cultivars (V. vinifera L.). de Lorenzis, G. et al. S. Afr. J. Enol. Vitic., Vol. 35, No. 1, 2014 [online, 2015-06-25]. Dostupné z: http://journals.sun.ac.za/index.php/sajev/article/download/2/2, *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2015-05-26]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf, *Geisenheimer Rebsorten und Klone. Roter Traminer/ Gewürztraminer [online, 2015-05-26]. Dostupné z: http://www.hs-geisenheim.de/weingut-der-hochschule-geisenheim-university/rebsorten/gewuerztraminer.html, *Genetic structure and differentiation in cultivated grape, Vitis vinifera L. Aradhya, K.M. et al. Genetical Research Cambridge 81, 179-192 (2003) [online, 2015-05-26]. Dostupné z: http://afrsweb.usda.gov/SP2UserFiles/ad_hoc/53062000VitisPage/Grape.pdf, *Multiple origins of cultivated grapevine (*Vitis vinifera* L. ssp. *sativa*) based on chloroplast DNA polymorphisms. Arroyo-Garcia, R. et al. Molecular Ecology (15) 3707-3714 (2006) [online, 2015-05-26]. Dostupné z: http://www.penn.museum/sites/biomoleculararchaeology/wp-content/uploads/2009/11/zapaterrosa.pdf, *A colección de vides da estación de viticultura e enoloxía de Galicia. Losada, E.D. et al. Xunta de Galicia, Consellería do Medio Rural. Santiago de Compostela, 2011. ISBN 978-84-453-5003-4 [online, 2017-05-08]. Dostupné z: http://www.medioruralemar.xunta.es/fileadmin/arquivos/publicacions/Viticultura/files/assets/basic-html/page1.html, *Přehled odrùd révy 2016. Ludvíková, I. A kol. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce rostlinné výroby, 2016 [online, 2017-01-14]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/492735/Reva_final_2016.pdf, *Taxon web. Sotolář, R. Vitis vinifera Tramín červený [online, 2017-05-12]. Dostupné z: http://taxonweb.cz/t/1063.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama