Zweigeltrebe (zkratka Zw) / Zweigeltrebe blau

13. července 2017 v 16:22 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové pro červená vína, kniha odrůd ČR
Synonyma: Цвейгельтребе, Цвейгельт, Цвайгельт, Клостернойбург 71, Ротбургер (Rusko), Blaue Zweigeltrebe, Blauer Zweigelt, Cveigelt, Cvejgelt Rebe (Bulharsko), Dr. Pinot Noir, Kék Rotburger, Klosterneuburg 71, K. 181-2-71, Rotburger (Rakousko), Zeigel (Bulharsko), Zweigelt (Rakousko), Zweigeltova réva, Zweigelt Blau (Itálie), Zweigelt szölö (Maďarsko)

Původ a rozšíření: Zweigeltrebe je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín. Byla vyšlechtěna roku 1922 bývalým ředitelem vinařské školy a vinařského ústavu v rakouském Klosterneuburgu, Fritzem Zweigeltem, křížením odrůd Svatovavřinecké (Saint Laurent) a Frankovka (Blaufränkisch)163, 199, A. O její rozšíření v Rakousku se později zasloužil legendární vinař Dr. Lenz Moser a nyní je zde nejpěstovanější modrou odrůdou. Pěstována je především ve vinařských regionech Neusiedlersee a Dolní Rakousko, roku 2009 byla pěstována na 14,1 % plochy vinic, roku 2007 na 6.535 hektarech. Zweigeltrebe se s úspěchem pěstuje i v jiných částech Evropy. V Maďarsku je vysazeno na necelých 2.000 hektarech vinic, v Německu byla roku 2007 pěstována na 2.798 ha, dále ji najdeme ve Švýcarsku roku 2007 na 14 ha, v Chorvatsku, Slovinsku a v Srbsku. Pár hektarů Zweigeltu objevíte dokonce i za Lamanšským průlivem, v chladné Anglii a v kanadských provinciích Ontario a Britská Kolumbie. Nedávno se "Zweigelt" ujal na nově vysázených vinicích v Belgii. V druhé polovině 60. let se začala pěstovat i v bývalém Československu, nejvíce na Moravě. Pro zajímavé biologické vlastnosti, hlavně pěstitelské, byla roku 1980 zapsána do Státní odrůdové knihy České republiky, od téhož data je zapsána také v Listině registrovaných odrůd na Slovensku. V ČR má odrůda nejvyšší zastoupení na Mostecku, Brněnsku, Mutěnicku a Strážnicku, nedaří se jí na Čáslavsku. Podíl vinic v ČR roku 1999 byl 2,5 %, roku 2015 již 4,44 %, celkově byla roku 2015 vysazena na ploše 769 ha (v Čechách roku 2009 na ploše 42 ha). Průměrné stáří vinic činilo roku 2010 asi 16 let. Na Slovensku byla roku 2004 vysazena na 70 hektarech, tedy na 0,46 % plochy vinic. Roku 2006 u nás bylo registrováno pět klonů odrůdy, udržovateli jsou Ing. Alois Tománek, Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice a ŠSV Velké Pavlovice. Zweigeltrebe přesvědčilo i ty vinaře, kteří modrým odrůdám příliš nevěřili. Jen v letech 1996 až 2002 byla v ČR tato odrůda nově vysazena na 211 hektarech vinic. V roce 2002 bylo v tuzemsku například vypěstováno téměř 150.000 sazenic Zweigeltrebe! Název odrůdy: Friedrich Zweigelt nejprve odrůdě dal název "Rotburger", což je kombinace barvy (rot) a původu (Klosterneuburg), teprve roku 1975 dostala na počest šlechtitele svůj současný název (v Rakousku je nazývána Zweigelt). Původní název "Rotburger" totiž sváděl k záměně s modrou odrůdou Rotberger, německým křížencem odrůd Trolínské (Schiava grossa) x Ryzlink rýnský, která je na malých plochách rozšířena v Německu. Kříženci odrůdy: Gertrude Mayer vyšlechtila v Klosterneuburgu roku 1970 modrou odrůdu Roesler, která je křížencem odrůd Zweigeltrebe x Klosterneuburg 1189-9-77 (Seyve Villard 18-402 x Frankovka) a kombinuje kvalitu mateřské odrůdy s dobrou odolností otcovské odrůdy vůči houbovým chorobám révy.
Charakteristika odrůdy: (H) Růst je středně bujný až bujný s polovzpřímenými až vzpřímenými letorosty. Včelka je bělavě zelená, okraje uzavřených lístků jsou načervenalé, ochlupení je středně husté. Vrcholek letorostu je zcela otevřený, středně silně bíle vlnatě ochmýřený, s bronzovým nádechem, slabě pigmentovaný antokyany, mladé listy mají hnědě bronzový nádech, na rubu jsou slabě plstnaté. Letorost je na obou stranách červenohnědý. Jednoleté réví je hnědé, v uzlech a kolénkách intenzívněji zbarvené, je středně silné a má středně dlouhá internodia. Zimní pupeny jsou malé, širší, zahrocené. Dospělý list je středně velký až velký, tuhý, širší než delší, tří-, zřídka pětilaločnatý s mělkými až středně hlubokými výkroji, tvar čepele je ledvinovitý až klínovitý, líc listu je tmavě zelený, slabě až silně puchýřnatý, slabě vrásčitý, rub listu je hladký, na ploše je téměř lysý, na žilnatině středně silně štětinkatý. Na profilu má list tvar V. Řapíkový výkroj je lyrovitý, otevřený až mírně překrytý s průsvitem, bez zoubku, částečně ohraničený žilnatinou, řapík listu je středně dlouhý, stejně jako žilnatina listu v okolí řapíku slabě načervenalý. Zoubky mají obě strany konvexní. Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Středně velký (150 mm, 157-216 g), často křídlatý, kónický hrozen je v dobrých podmínkách velmi hustý, při přetížení očky a v suchých půdách je řídší. Plodnost bazálních oček je velmi malá. Plodem jsou menší až středně velké bobule (14-17 mm, 1,5 g), kulaté až oválné, modročerné barvy, se středně silnou, stejnoměrně voskově ojíněnou slupkou, se šťavnatou, rozplývavou dužinou plné chuti, která je bez zabarvení. Semeno je středně velké, hruškovité, s prodlouženým zobáčkem, hnědé. Pěstování: Odrůda často poskytuje hrozny v kategoriích přívlastkových vín. Je poškozována pouze jarními mrazíky, dřevo dobře vyzrává a proto v zimě nezmrzá, odolává mrazům do -24 °C. Vyžaduje poměrně intenzívní zelené práce na vinici a regulaci výnosů, které jsou vysoké a poměrně stabilní, problémem je někdy též nestejnoměrné vyzrávání hroznů. Podnože se volí se podle druhu půdy. Vhodné jsou hlavně podnože se silnějším růstem a pro vápenité půdy se doporučují zejména Kober 125 AA a Cr 2, do úrodnějších půd i SO 4 či Binova. Odrůda je předurčena na vysoké vedení s dlouhými tažni, případně na střední vedení. Větší zatížení zvyšuje výnosy, ale snižuje kvalitu vína. Zatěžuje se jen 6-8 očky na 1 m2. Plodnost je pravidelná a velmi dobrá, až 10-16 t/ha (0,72 kg/m2) při cukernatosti 16,5-19 °NM a obsahu kyselin 7-9 g/l. Pro výrobu kvalitních vín potřebuje omezit počet hroznů připadajících na jeden keř pomocí vhodného řezu a probírkou. Fenologie: Středně pozdní odrůda raší i kvete středně raně, raší ve druhé dekádě dubna, kvete ve 2. dekádě května. Špatné počasí květy nepoškozuje. Dozrává koncem září, období sklizně trvá od začátku října zhruba do poloviny tohoto měsíce. Choroby a škůdci: Odrůda poměrně dobře odolává plísni révové (Plasmopara viticola) a středně dobře padlí révovému (Uncinula necator). Plíseň šedá (Botrytis cinerea) škodí za dešťů v době dozrávání. Koncem 20. století se také ukázalo, že odrůdu často napadá stolbur (fytoplazmóza). V 90. letech 20. století začalo na vinicích docházet zvýšenou mírou k vadnutí hroznů, které způsobuje více faktorů, například nedostatek draslíku v půdě, přetížení keře a stres. Poloha a půdy: Je vhodná i do okrajových vinařských oblastí pro své rané zrání. Na polohu ani půdy nemá tato odrůda zvláštní nároky. Ideální jsou svahovité a dobře exponované pozemky. Vhodné jsou dobře výživné půdy, bohaté na draslík, středne hluboké, hlinito-písčité půdy, snáší dobře i sprašové půdy. Lze ji pěstovat i na půdách s vyšším obsahem vápniku. Nesnáší suchá stanoviště.
Charakteristika vína: Z vyšších sklizní jsou vína hrubá. Třapinu je třeba při zpracování hroznů odstranit, je totiž bohatá na chlorofyl a nesmí se vyluhovat do moštu. Jinak jsou vína neharmonicky trpká. Při zpracování hroznů v přívlastkové kvalitě využíváme delší maceraci při teplotách nad 25°C pro optimální extrakci barvy a taninů a pro zajištění plnosti chuti. Takové víno by mělo zrát v sudech, v klasických, velkoobjemových dřevěných, nebo i v sudech barrique. Biologické odbourávání kyseliny jablečné je nenahraditelnou součástí technologie. Výsledný produkt by měl mít výrazné aroma, jemné taniny a vysokou plnost v chuti. Hrozny v jakostních kategoriích zpracovávame krátkodobou macerací, 5-7 dní. Vína tohto typu často zrají v nerezových tankách, za pomoci mikrooxidace dávkovači kyslíku. Z odrůdy sa často vyrábějí i rosé, technologie výroby často vyžaduje pouze několikahodinovou maceraci, okamžité lisování a výrobu přísně reduktivní metodou pro zachování kvality, barvy a svěžesti. Barva odrůdového vína je temně rubínově červená, vůně jemná, může připomínat Svatovavřinecké, objevíme v ni třešně, višně či švestky, chuť u mladého vína může být hrubší a drsná, po vyzrání velmi jemná, harmonická, s jemnou tříslovinkou a určitou přímočaře pevnou řízností. Při vysokých úrodách hroznů je víno této odrůdy hrubé, kyselejší a méně barevné. Z dobře vyzrálého hrozna však poskytuje tmavě zabarvené, granátové víno se zábleskem fialek. Aroma mladého vína se poměrně rychle zušlechťuje, víno však musí zrát v dřevěném sudu (nemusí být barikový). Po roce zrání pak překvapí ovocně kořenitou vůní a hebkou, sametovou chutí. Ve vůni a chuti můžeme hledat ostružiny, višně, višňový kompot, lesní ovoce. Víno z této odrůdy je vhodné též ke scelování. Odrůdová vína jsou vhodná ke střednědobé archivaci.
Stolování: Vína doprovázejí bez problémů nejrůznější masité pokrmy i vydatné sýry, případně těstoviny. Vhodná jsou k jemně kořeněnému masu, bažantu, biftekům. K "zweiglu" si dopřejme například hovězí v karamelo-švestkové omáčce či jemné, vysoce jakostní a drahé tvrdé sýry.
Literatura a internetové zdroje: 9, 10, 13, 16, 18, 24, 71, 74, 75, 89, 91, 92, 100, 163, 166, 171, 176, 181, 188, 189, 197, 199, 200, 201, 202, *Kraus, V., Foffová, Z., Vurm, B., Krausová, D. Nová ncyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0, *Kraus, V. et al. Réva a víno v Čechách a na Moravě. Praha: Radix, 1999. ISBN: 8086031233, *Galet, P. Dictionnaire encyclopédique des cépages. Hachette, Paris 2000. ISBN 978-2-0123-6331-1, *Pavloušek, P. Encyklopedie révy vinné. Praha: CPress, 2007. ISBN: 978-80-251-1704-0, *Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, A)Application of microsatellite markers to parentage studies in grapevine. Sefc, K.M. et al. Vitis 36 (4), 179-183 (1997) [online, 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e039721.pdf, *Přehled odrùd révy 2016. Ludvíková, I. A kol. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Sekce rostlinné výroby, 2016 [online, 2017-01-14]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/492735/Reva_final_2016.pdf, *BioLib [online, 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id159629/, *Josef Dockner [online, 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.dockner.at/sorten.php, Wein aus Österreich [online, 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.wein-aus-oesterreich.at/blauer-zweigelt.php, *Weingut Thaller [online, 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.weingut-thaller.at/cms/thaller/?id=77&dir=weinverkauf/zweigelt, *Wine virtuosity [online, 2015-06-07]. Dostupné z: http://winevirtuosity.com/austrian-wine-adventures-part-3-summarizing-zweigelt/, *Application of microsatellite markers to parentage studies in grapevine. Sefc, K.M. et al. Vitis 36 (4), 179-183 (1997) [online, 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e039721.pdf, *Genotyping of grapevine and rootstock cultivars using microsatellite markers. Šefc, K. et al. Vitis 37 (1), 15-20 (1998) [online, 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e040028.pdf, *Microsatellite markers for grapevine. A state of the art. Sefc, K.M. et al. Molecular Biology & Biotechnology of the Grapevine, Kluwer Academic Publishers, 433-462. 2001. [online, 2015-06-07]. Dostupné z: http://blog.sciencenet.cn/home.php?mod=attachment&id=8561, *Taxon web. Sotolář, R. Vitis vinifera Zweigeltrebe [online, 2015-06-07]. Dostupné z: http://taxonweb.cz/t/395.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama