Moscato rosa (Tamjanika crna)

22. září 2017 v 12:26 | Martin Šimek |  Moštové odrůdy - M
Synonyma: Cipro (Slovinsko), Cipra, Isonzo, Krajinska Tamjanika Crna, Likor, Likvor (Slovinsko), Moscata Rossa, Moscato delle Rose, M. delle Rose nero, M. Rosa, M. Rosa del Trentino (Itálie), M. Rosa di Madera, M. Rosato, Muscadel of Roses Black, Muscat des Roses noir, M. Rose, Muskat Crveni, Muskat Ruza, M. Ruza Crni, M. Ruza Omiski, Muškat Ruža (Chorvatsko), Muškat Ruža Porečki (Chorvatsko), M. Ruža Omiški (Slovinsko), Muskateller Rot, Rdeča Muškateljka (Slovinsko), Rdeči Muškat (Slovinsko), Rosen Muskateller, Rosenmuskateller (Jižní Tyrolsko), R. Blauer, Roter Muskateller, Tamjanica Crna (Srbsko), Tamjanika crna (Srbsko, VIVC), Uva Rosa
Původ a rozšíření: Moscato rosa (Tamjanika crna) je moštová a stolní odrůda původu Vitis vinifera z eko-geografické skupiny východních odrůd (proles orientalis, subproles caspica Negr.)A, jedna z mnoha odrůd, náležejících do bohaté rodiny muškátů, nesoucích v Itálii společný název Moscato. Od roku 1971 je zapsaná v národním katalogu italských odrůd (cd. 156). Rozšířená je v regionu Trentino-Alto Adige, v provincii Alessandria, zejména v okolí města Tortone, v regionu Friuli-Venezia Giulia a okrajově též v regionech Veneto a v Piemontu, roku 2010 byla v Itálii pěstována na ploše 66 ha197. Tvoří součást vín apelací DOC Alto Adige a DOC Trentino v regionu Trentino-Alto Adige, DOC Friuli v regionu Friuli-Venezia Giulia a kromě toho též součást mnoha vín IGT, mimo výše uvedené regiony ještě v regionech Lombardie, Veneto a Lazio197. Předpokládá se, že se do Itálie dostala počátkem 20. století přes Dalmácii, Istrii a Jižní Tyrolsko, kde je zmiňována již koncem 19. století. Ve východní části Srbska, odkud dle srbských ampelografů pochází (ovšem další kladou její původ až do podhůří Kavkazu)57 a kde byla pěstována již ve středověku, ji dnes najdeme pod názvem Tamjanika crna, v Chorvatsku je pěstována jako Muskat ruža PorečkiA, B, E, 57, případně Muškat ruža (roku 2013 zde byla vysazena na ploše 8,37 ha (především na poloostrově Istria)I, je uvedena v národním katalogu odrůd a doporučena k pěstování v regionech střední a jižní Dalmácie)F, G. Ve Slovinsku, především na poloostrově Istrije, ji najdeme pod názvem CiproC, D, H, 109, poprvé je odtud zmíněna roku 1843 z okolí obce Bertoki u města Koper, nikdy zde nebyla velmi rozšířená (o její zachování se zasloužil Ido Kocijancic z obce Bertoki), roku 2015 byla pěstována na ploše 6 haH. V Jižním Tyrolsku je pěstována pod názvem RosenmuskatellerA, B, 57.
Název odrůdy (respektive adjektivum "rosa" v jejím názvu) je odvozen spíše od primárního aroma divokých růží, které je pro odrůdu typickéG, I, barva bobulí je totiž spíše fialovomodrá až modročerná, odrůda je proto i v katalogu VIVC uvedena (pod názvem Tamjanika crna) mezi odrůdami, určenými k výrobě červených vín163. Srbský název "tamjanika" je odvozen od slova "tamjan", v překladu ze srbštiny "kadidlo" a vztahuje se též k aroma hroznůA. Slovinské synonymum Cipro svědčí o domnělém kyperském původu odrůdy, synonyma Likor či Likvor zase o tom, že vyráběná dezertní vína měla vysoký obsah alkoholu a byla sladká (jako likér)H.
Příbuzné odrůdy, možné záměny: Odrůda Tamjanika crvena, pěstovaná v centrální části Srbska, v regionu Župa a okrajově též na východě Srbska, je geneticky identická s odrůdou Moscato giallo, známou v Srbsku také (viz. odr. Moscato giallo) pod názvem Tamjanika bela, ale obě tyto odrůdy nejsou přímo příbuzné odrůdě Moscato rosa (Tamjanika crna)A. Odrůda Moscato rosa (Tamjanika crna) není ani barevnou mutací odrůdy Muscat á petits grains blancs, jak se domníval Pierre Galet a některé další, většinou německé zdroje175, 176, 181. Není ani příbuzná či dokonce identická s odrůdou Rose of Perù (Rosa del Peru, Black Prince)57. Di Rovasenda (1877) a někteří další, především italští ampelografové odrůdu Moscato rosa ztotožňovali s antickou révou, nazývanou "uva apiana", kterou popsal Columella57.
Charakteristika odrůdy a vína: (F, někdy bývá udáváno též H, rozdílné údaje vysvětluje, že květ je morfologicky H, ale funkčně FG)197. Popis a foto odrůdy (Cipro, Slovinsko) též viz.J Letorosty rašící (10-20 cm): vrcholky jsou otevřené, světle zelené s bronzovým okrajem, bez pigmentace antokyany, slabě až středně silně plstnaté, apikální listy (1-3) se žlábkem uprostřed, na líci bělavé, na okraji slabě karmínově pigmentované, slabě vlnatě plstnaté, zejména na rubu, bazální listy jsou na líci arachnoidální, poměrně výrazně bronzově skvrnité, na rubu slabě plstnaté. Růst je středně bujný až bujný s polovzpřímenými letorosty. Internodia jsou arachnoidální, na vnitřní straně zelená, na vnější červenofialově pruhovaná, nodia jsou na vnitřní straně zelená s červenými pruhy, na vnější jsou červená, takřka bez ochmýření, pupeny jsou načervenalé. Úponky révy jsou dlouhé. Dospělé listy jsou středně velké, klínovité, pětilaločnaté s hlubokými horními výkroji, které jsou široce překryté s průsvitem, s oblým dnem, dolní výkroje jsou otevřené až překryté. Na ploše jsou listy se žlábkem uprostřed, na líci tmavě zelené s fialovým nádechem, matné, slabě puchýřnaté, lysé, na rubu arachnoidální, řapíkový výkroj je vzácněji úzce otevřený, lyrovitý, většinou mírně překrytý s průsvitem, někdy značně překrytý, většinou s ostrým dnem. Řapík je dlouhý, o něco delší, než střední žíla listu, slabě arachnoidální, tmavě fialový. Žilnatina listu je u báze červenofialově pigmentovaná antokyany. Zoubkování listu je středně výrazné, zoubky mají z rovné a/nebo konvexní strany. Hrozny jsou středně velké až velké (18 cm), protáhle pyramidální s jedním křidélkem, poměrně kompaktní až volnější (dle opylení a dle podmínek v době květu), s dlouhou stopkou, bobule jsou středně velké (2 cm), nestejné velikosti, okrouhlé až mírně zploštělé, růžovofialové, fialovomodré až modročerné barvy (existuje několik biotypů odrůdy, rozdílných mj. právě barvou bobulí)H, s tenkou až středně silnou, ale pevnou, průměrně až silně ojíněnou slupkou, s mírně zbarvenou, měkkou, šťavnatou dužinou muškátové chuti (s tóny divokých růží ve vůni) s krátkými semeny. Stopečky bobulí jsou krátké, snadno oddělitelné. Jednoleté réví je žlutohnědé až skořicově hnědé, tmavší na uzlech. Odrůda raší, kvete a zaměká středně pozdně, dozrává středně pozdně až pozdně, na přelomu září a října. Je citlivá vůči oidiu a peronospoře, má funkčně gynoidní květenství a proto vyžaduje opylovače, někdy také trpí sprcháváním, výnosy jsou proto nízké a nestabilní. Mošt má vysokou cukernatost při nižší až průměrné aciditě, je velmi aromatický a má vysoký obsah geraniolu, hrozny jsou vinifikovány většinou až po seschnutí či vysušení, k přípravě sladkých dezertních či fortifikovaných vín. Odrůdová vína mají světle červenou barvu, jsou intenzívně aromatická a delikátní, v chuti a vůni se objevují divoké růže a muškátové tóny. Vína získávají několikaletým zráním na kvalitě. V Chorvatsku jsou často vyráběna dezertní vína s vysokým obsahem alkoholu a také s vysokým zbytkovým cukrem, prodávaná v obchodech pod názvem Muscat růže omiški, případně v cuvée s odrůdou Glavinuša (Okatac) vína typu "prošek".
Literatura a internetové zdroje: 42, 44, 49, 57, 109, 163, 165, 166, 170, 171, 175, 176, 181, 188, 197, 200, 202, A)Genetic characterization and relationships of traditional grape cultivars from Serbia. Bešlic, Z. et al. Vitis 51 (4), 183-189 (2012) [online, 2016-08-03]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/W0%2012%202034.pdf, B)Genetic characterization of Croatian grapevine cultivars and detection of synonymous cultivars in neighboring regions. Maletic, E. et al. Vitis 38 (2), 79-83 (1999) [online, 2016-08-03]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e041655.pdf, C)Genetic and Phenotypic Diversity and Relations Between Grapevine Varieties: Slovenian Germplasm. Denis Rusjan. 2013. [online, 2016-08-03]. Dostupné z: www.intechopen.com/download/pdf/38931, D)Okarakterizacija vina pridelanega iz žlahtne vinske trte (Vitis vinifera L.) sorte 'Cipro' v Slovenski Istri. Savanović, D. Diplomsko delo. Ljubljana, 2010 [online, 2016-08-03]. Dostupné z: http://www.digitalna-knjiznica.bf.uni-lj.si/vs_savanovic_danijela.pdf, E)Vitis International Variety Catalogue (VIVC): A cultivar database referenced by genetic profiles and morphology. Maul, Erika, Töpfer, Reinhard, BIO Web of Conferences 5, 01009 (2015) [online, 2016-08-03]. Dostupné z: http://www.bio-conferences.org/articles/bioconf/pdf/2015/02/bioconf_oiv2015_01009.pdf, F)Ampelographic and genetic characterization of Croatian grapevine varieties. Maletič, E.M. et al. Vitis 54 (Special Issue), 93-98 (2015) [online, 2016-08-03]. Dostupné z: http://pub.jki.bund.de/index.php/VITIS/article/viewFile/4986/4776, G)Tradicijske sorte i pasmine Dalmacije. Vinova loza. Ozimec, R. et al. UNDP, Hrvatska, 2015 [online, 2016-08-04]. Dostupné z: www.hr.undp.org, H)Stare Primorske sorte vinske trte. Škvarč, A. et al. Nova Gorica, 2015 ISBN 978-961-93788-2-3 [online, 2017-04-19]. Dostupné z: http://www.kmetijskizavod-ng.si/priponke/Aktualno/sts/2016-stare-primorske-sorte.pdf, I)Zelena knjiga. Green book: indigenous grapevine varieties of Croatia. Maletic, E. et al. State Institute for Nature Protection. Zagreb, 2015. ISBN: 978-953-7169-98-5 [online, 2017-04-19]. Dostupné z: www.agr.unizg.hr/multimedia/ebooks/zelena-knjiga-vinove-loze.pdf, J)Primerjava različnih tipov žlahtne vinske trte (Vitis viniferaL.) sorte 'Cipro' v Slovenski Istri. Markučič, G. Diplomsko delo, Ljubljana, 2012 [online, 2017-04-19]. Dostupné z: http://www.digitalna-knjiznica.bf.uni-lj.si/dn_markucic_goran.pdf, *The Muscats: A molecular analysis of synonyms, homonyms and genetic relationships within a large family of grapevine cultivars. Crespan, M., Milani, N. Vitis 40 (1), 23-30 (2001) [online, 2016-08-03]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/e044378.pdf, *Multiple origins of cultivated grapevine (*Vitis vinifera* L. ssp. *sativa*) based on chloroplast DNA polymorphisms. Arroyo-Garcia, R. et al. Molecular Ecology (15) 3707-3714 (2006) [online, 2016-08-03]. Dostupné z: http://www.penn.museum/sites/biomoleculararchaeology/wp-content/uploads/2009/11/zapaterrosa.pdf, *Microsatellite inferred genetic diversity and structure of Western Balkan grapevines (*Vitis vinifera* L.). Stajner, N. et al. Tree Genetics and Genomes 10 (1) 127-140 (2014) [online, 2016-08-04]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/281116899_Microsatellite_inferred_genetic_diversity_and_structure_of_Western_Balkan_grapevines_Vitis_vinifera_L.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama