Räuschling weiss

16. října 2017 v 15:26 | Martin Šimek |  Moštové odrůdy - R
Synonyma: Brauner Nürnberger (Rakousko), B. Würnberger, Buchelin, Divicina, Diviema, Divissizza, Divizhna (Rakousko), D. Vizhna, Divizshina, Divojcica, Draetsch, Dretsch (Německo, Tirolsko), Drötsch, Drutsch (in Hieronymus Bock, 1550, Tirolsko), Dünnelbling, Edelweiß (Švýcarsko-Bodamské jezero), Erjava Tizhna, Fendant Vert, Frankentraube (Švýcarsko-Bodamské jezero), Gemeiner Räuschling (Německo, Gok-1834, Calwer-1854), Grobriesling (Německo), Gros Fendant (Alsasko), Groß Rößlich (Německo), Großräuschling (Alsasko), Großer Räuschling (Německo), Großfränkisch (Německo), Grünspat, Guay Jaune (Švýcarsko-Bodamské jezero, Wallis), Heinzler (Německo, Švýcarsko-Bodamské jezero), Kanlobelac, Kläpfer (Německo), Klaffer, Klöpfer, Luttenberger (Rakousko), Luttenberger Stock (Rakousko), Luttenbershna, Lyonnaise Blanche, Melon Blanc, Mittelfränkisch (Německo), Nürnberger Braun, Offenburger (Alsasko), Padebecker, Pfäffling, Pfaffentraube (Švýcarsko-Bodamské jezero), Raeuschling Lianer, Raeuschling Weiss (VIVC), Räuschling (Francie, cd. 288), R. Grosser, R. Llaner (Švýcarsko), Räuschlinger (Německo), Reuschling, Röschling, Rössling, Ruchelin, Rucheling (Wallis), Rüschelin, Rüschling (Německo), Rüssling, Silber Räuschling, Silberrüschling (Německo), Silberweiß, Szrebrobella, Thunerrebe, Tokayer (Rakousko), Vigne de Zuri, Weißer Dünnelbling, W. Kläpfer, W. Räuschling (Metzger-1827, Trummer-1841, Babo-1844), Weisswelsch, Weißwälsch (Švýcarsko-Bodamské jezero), Weisswelscher, Welscherebe, Zürirebe, Züriweiß (Švýcarsko-Bodamské jezero), Zürichrebe (též synonymum odrůdy Completer), Züriwiss
Mylná synonyma: Aubin Blanc (Lotrinsko, Mosela), Kiniperlé (Kleine Perle, Knipperlé), Kleinräuschling (Montpellier-Fütterer, Alsasko-Knipperlé), Großer Räuschling (Malanstraube), Silberweiß (Bádensko-Honigler), název Grobfränkisch (též Großfränkisch) byl v Brandenbursku používán pro méně výnosnou, sprchávání náchylnou odrůdu ze skupiny TramínG
Původ a rozšíření: Räuschling weiss je starobylá moštová odrůda původu Vitis vinifera, snad již od dob římské kolonizace a zcela jistě od středověku hojně pěstovaná na východě Švýcarska, v Německu (regiony Franken, Pfalz, Württemberg a Baden) a v Alsasku, často ve smíšených výsadbách. V Německu patřila ještě roku 1928 k 15 klasifikovaným odrůdám révyG. Postupem času byla na všech stanovištích nahrazována populárnějšími odrůdami, v moderní době např. odrůdou Müller-Thurgau, takže roku 2013 zůstalo ve Švýcarsku pouhých 22,6 haB na severovýchodě země, v okolí Curyšského jezera, v údolí řeky Limmat a na úpatí pohoří Cholfirst (v okolí obcí Benken, Uhwiesen, Flurlingen), dále ji na malých plochách najdeme v Německu, na vinicích vinařství Abtsberg v Zell-Weierbach u Offenburgu, nebo ve smíšených výsadbách na velmi starých vinicích (Karlsruhe, Ortenau). Odrůda byla pod současným názvem písemně zmíněna r. 1614 z regionu Franken (Weingartordnung, hrabě Philipp Ernst von Hohenlohe-Langenburg), vůbec poprvé o ni píše ve svém herbáři kolem roku 1550 německý botanik Hieronymus Bock, popisuje ji jako Drutsch či Drutscht74. V ampelografické literatuře je odrůda zmiňována velmi často163. Původ odrůdy je nejistý, katalog VIVC uvádí, že pochází ze Švýcarska a jedná se o spontánní křížení odrůdy Heunisch weiss s neznámou odrůdou163, A, 199, o které Dr. F. Regner soudí, že je typově podobná TramínuC, jinde je dokonce zmiňováno, že je odrůda Räuschling weiss klonem Tramínu136 (což ovšem analýza DNA nepotvrdila)199, Andreas Jung považuje tuto odrůdu za semenáček křížence rodiny Tramín x Heunisch weissG.
Název odrůdy je dle obecně více přijímané hypotézy odvozen od faktu, že bohaté listoví této odrůdy ve větru ševelí, šumí a šustí (z německého slova "rauschen")74, 136, 166, ale existuje též druhá hypotéza, dle které byl původní název odrůdy Rössling a odvozen je od červené (nebo rezavě hnědé?) barvy letorostů (někdy je udáváno též jednoletého réví)E. Synonymum Großer Räuschling bylo používáno pro odlišení od typově podobné odrůdy Knipperlé, která byla dříve běžně pěstována v Alsasku pod názvem Kleiner Räuschling74. Synonymum Heinzler má odkazovat na Hintze, německé obyvatelstvo Burgenlandu, se kterými se Räuschling weiss a další odrůdy typu "hüntsch" (dále viz. Heunisch weiss) kolem roku 1000 dostaly podél toku Dunaje do Bavorska a potom dále, současně se měla odrůda dostat podél Drávy až do oblasti Oberwallis a odtud do údolí Rýna, z jižního Falcka je zmiňována od 16. stoletíG. Andreas Jung soudí, že původní pravlastí odrůdy Räuschling weiss bylo Slovinsko, začala se odtud šířit při stěhování národů, i když například synonymum Drutsch by mohlo odkazovat ještě dále do minulosti (Thor-Ruz, Tur-Rusk, neboli protoslovanští Tauriskové, kteří založili počátkem prvního tisíciletí př. Kr. království Norikum, podrobněji viz.G).
Příbuzné odrůdy, možné záměny: Mutací odrůdy Räuschling weiss vznikla ve Švýcarsku světle červeně zbarvená odrůda Räuschling rot74, E, F (i když katalog odrůd VIVC původ odrůdy neuvádí)163. Dlouho byla pěstována na pergolách v zahradách jako stolní odrůda a těšila se značné oblibě, roku 2013 je z kantonu Zürich udávána z plochy pouhých 0,36 haD. Odrůda Räuschling bývala často zaměňována s odrůdou Knipperlé, někdy byla považována i za její klon136. Odrůda Knipperlé je sice příbuzná, ale je prokazatelně křížencem odrůdy rodiny Pinot x Heunisch weiss, tento původ nebyl u odrůdy Räuschling analýzou DNA potvrzen163, A, 199.
Charakteristika odrůdy: (H) Jednoleté réví je tmavě hnědé, rýhované, eliptického průřezu, lenticely chybí. Růst je bujný s polovzpřímenými letorosty. Internodia a nodia této odrůdy jsou na ventrální straně zelená s červenými pruhy, na dorsální červená, popřípadě oboustraně červená, takřka lysá, pupeny jsou středně silně pigmentované antokyany. Úponky révy jsou krátké. Vrcholky letorostů jsou zcela otevřené, silně až velmi silně bíle vlnatě plstnaté, bez štětinek, slabě až středně silně pigmentované antokyany, s karmínovým okrajem. Apikální listy jsou světle zelené s bronzovým nádechem, na okrajích slabě pigmentované antokyany, na líci silně plstnaté a bez štětinek, na rubu, na ploče velmi silně plstnaté, bez štětinek, na žilnatině průměrně plstnaté, bez štětinek, první bazální list je zelený s bronzovým nádechem, na rubu silně plstnatý. Dospělé listy jsou středně velké, okrouhlé, středně zelené, takřka nečleněné až tří- či pětilaločnaté s mělkými až středně hlubokými výkroji, horní výkroje jsou otevřené, s oblým dnem bez zoubku. List je zvlněný a má podehnuté okraje, líc je slabě vrásčitý a středně silně až silně puchýřnatý, na žilnatině slabě plstnatý, rub listu je na ploše středně silně až silně plstnatý, bez štětinek, na žilnatině silně plstnatý, průměrně štětinkatý. Řapíkový výkroj je úzce otevřený až zcela překrytý, s ostrým dnem, bez ohraničení žilnatinou, bez zoubku. Řapík je krátký, kratší, než střední žíla listu, slabě plstnatý, průměrně štětinkatý. Žilnatina listu je bez pigmentace či slabě pigmentovaná antokyany. Zoubkování listu je středně výrazné, zoubky mají širokou bázi a konvexní strany. Plodnost bazálních pupenů je průměrná. Hrozny jsou středně velké (17-18 cm), středně kompaktní až kompaktní, s 3-6 křidélky, stopky jsou kratší (3,5 cm), slabě lignifikované, bobule středně velké (17-19 mm), uniformní velikosti, okrouhlé, nestejné, světle zelené až zelenožluté barvy, s průměrně ojíněnou, tenkou slupkou s prosvítající žilnatinou, s nezbarvenou, šťavnatou, pevnější dužinou neutrální chuti, obsahující semena. Stopečky bobulí jsou kratší, obtížně oddělitelné. Odrůda raší, kvete a zaměká raně, dozrává koncem září, dobře odolává zimním mrazům. Sprcháváním květenství trpí pouze při velmi nepříznivém počasí v době květu. Vyžaduje dobré a teplé polohy, hluboké a úrodné půdy. Náchylná je k oidiu a pro tenkou slupku bobulí též k botrytidě, bobule také trpí přímým slunečním světlem (úžehem). Výnosy dává vyšší až vysoké, ale značně kolísavé, což bylo patrně důvodem jejího ústupu z vinic, na druhou stranu, poměr výnosů a kvality hroznů je u této odrůdy uspokojivý. Klonovou selekcí dnes vzniká kvalitnější materiál, což je předpokladem ke znovuvysazování této odrůdy do vinic.
Charakteristika vína: Odrůdová vína jsou specialitou, ceněna je jejich decentní ovocitost a elegantní kyselinky (pokud hrozny dostatečně nevyzrají, jsou vína až kousavá a mají poněkud travnaté aroma). Vína jsou zářivě světle žlutá se zelenkavým tónem, mají květnatý, minerální buket, aroma citrusových plodů, nižší obsah alkoholu a vyplatí se je pít vyzrálá. Vhodná jsou jako aperitiv, vychlazená až na 10-12°C, k předkrmům, pokrmům z mořských plodů, k fondue či k chřestové polévce. Známými výrobci odrůdových vín jsou vinařství Schwarzenbach, Meilen a Landolt, Zürich. Pro vyšší aciditu mohou být odrůdová vína dobrým základem pro výrobu sektů.
Literatura a internetové zdroje: 26, 35, 74, 135, 136, 163, 165, 166, 170, 176, 181, 188, 199, 200, 202, A)Le Gouais, un cépage clé du patrimoine viticole Européen. Boursiquot, J.-M., Lacombe T., Bowers J. et Meredith C. Bulletin de l'OIV 2004, vol. 77, no875-76, pp. 5-19 [15 pages (article)] (24 ref.) [online, 2016-11-11]. Dostupné z: www.oiv.int/oiv/files/Bull_OIV_2004_jan_fev.pdf, B)Office fédéral de l'agriculture OFAG. L'année viticole 1994-2013 [online, 2016-11-11]. Dostupné z: http://www.blw.admin.ch/themen/00013/00084/00344/index.html?lang=de, C)Evaluierung von Burgunder-Klonen unter agrarischen und genetischen Aspekten. Regner, F. et al. 1998, Mitteilungen Klosterneuburg 48(6), 193-202, D)Strickhof Rebbaukommissariat. Weinlese 2013 Kanton Zürich[online, 2016-11-11]. Dostupné z: http://www.strickhof.ch/custom/strickhof.ch/userfiles/files/Fachwissen/Rebbaukommissariat/Rebjahr+Weinlese/WeinleseZH2013.pdf, E)5 Weine aus der Geschichte des Weinbaus am Zürichsee. Schumacher, P. Weinbaumuseum, 2011 [online, 2016-11-11]. Dostupné z: http://www.weinbaumuseum.ch/userfiles/File/Intern%20Mitglieder/2011/11_06_5_alte_Sorten.pdf, F)Identification and characterization of Swiss grapevine cultivars using microsatellite markers. A. Frei, N.A. Porret, J.E. Frey, J. Gafner. Mitteilungen Klosterneuburg 56 (2006): 147-156 [online, 2016-11-11]. Dostupné z: http://bundesamt.weinobstklosterneuburg.at/upload/downloads/147-2006.pdf, G)Historische Rebsorten. Grüner Adelfränkisch [online, 2016-11-11]. Dostupné z: http://www.historische-rebsorten.de/historische-rebsorten/weissweinsorten/weisser-und-roter-raeuschling/, *Swiss Vitis Microsatellite Database. Vouillamoz, J.F., Frei, A., Arnold, C. Université de Neuchâtel, Agroscope Wädenswil. [online, 2016-11-11]. Dostupné z: http://www1.unine.ch/svmd/.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama