Torrontés Riojano

Úterý v 11:23 | Martin Šimek |  Moštové odrůdy - T
Synonyma: Malvasia (Argentina-La Rioja), Moscato d'Asti (mylně, Mendoza), Torrontel, Torrontel Riojano, Torrontès riojano (Francie, cd. 2425)
Původ a rozšíření: Torrontés Riojano je jihoamerická moštová a okrajově i stolní odrůda původu Vitis vinifera, spontánní kříženec Listán prieto (Criolla Chica, Mission, País) x Muscat of AlexandriaA, D, 199. Nejdůležitější bílá odrůda Argentiny, pěstovaná zde roku 2001 na 8.139 ha (na 4 % veškeré plochy vinic) a pojmenovaná po nejznámější a nejvhodnější oblasti pěstování této odrůdy, argentinské provincii La Rioja, jejíž jméno je teprve odvozeno od té známější, španělské vinařské oblasti. Hojně se pěstuje též v regionech Mendoza, San Juan a v provinciích Salta a Catamarca. Mimo Argentinu ji najdeme také například v Peru a v Chile. Na jihoamerickém kontinentu je pěstována po staletí, již od dob španělské kolonizace. Francisco de Caravantes a Hernando de Montenegro první keře této odrůdy vysadili ve Valle de la Concepción (Peru). Někteří ampelografové předpokládají, že se rostliny této odrůdy do jižní Ameriky dostaly z Kanárských ostrovů, pravděpodobnější hypotéza je, že se sem dostala její semena přímo ze ŠpanělskaC. Je řazena do blíže příbuzné skupiny původem jihoamerických odrůd společně s odr. Torrontés Sanjuanino, Torrontés Mendocino a Torontel, má společné rodiče s odrůdami Torrontés Sanjuanino a Torontel, ale nepocházejí z identického křížení. Odrůda Torrontés Mendocino je potomkem odr. Muscat of Alexandria, případně některého z kříženců této odrůdy, druhá rodičovská odrůda není známaA. Odrůda Torrontés Riojano je z této skupiny odrůd považována za nejkvalitnější a je z enologického hlediska také nejvíce významnáC. Tato skupina odrůd není přímo příbuzná s původem evropskými, španělskými odrůdami, majícími ve své synonymice název "Torrontes", jak kdysi ve své práci uváděla napří. J. Robinson189, od těchto odrůd je svou ampelografickou charakteristikou i poměrně odlišnáB, C. Ve španělské Galícii se pod názvem "Torrontés" pěstuje odrůda Fernão Pires.
Charakteristika odrůdy: (H) Vrcholky letorostů jsou zcela otevřené, bez pigmentace až velmi slabě pigmentované antokyany, bělavé, silně plstnaté, takřka bez štětinek. Internodia jsou na obou stranách zelená, stejně jako nodia nodia slabě štětinkatá a slabě plstnatá, pupeny jsou bez pigmentace antokyany. Úponky révy jsou diskontinuální, velmi krátké až krátké. Apikální listy jsou žluté s bronzovými skvrnami, na rubu, na ploše i žilnatině silně plstnaté, bez štětinek, bez pigmentace antokyany. Dospělé listy jsou velké, hrubé, často asymetrické a zkroucené, klínovité až okrouhlé, pětilaločnaté se středně hlubokými výkroji, horní výkroje jsou většinou otevřené, ve tvaru V, vzácně se zoubkem. Líc listu je středně zelený, středně silně puchýřnatý, lysý, rub je na ploše velmi silně plstnatý a silně štětinkatý, na žilnatině slabě, řapíkový výkroj je otevřený až úzce otevřený, někdy s 1-2 zoubky, s ostrým dnem. Zoubky na okraji jsou středně výrazné, mají konvexní strany a širší bázi. Žilnatina listu je na líci v okolí řapíku bez pigmentace nebo velmi slabě pigmentovaná antokyany, někdy má růžový nádech. Řapík je krátký až středně dlouhý, kratší až stejně dlouhý jako střednová žíla, takřka lysý, purpurově červený s výjimkou malé části (asi jeden centimetr) u napojení na list. Hrozny jsou středně velké až velké, středně kompaktní až volnější, protáhle kuželovité s křidélky, stopky krátké, středně silné, částečně až silně lignifikované, bobule středně velké až velké, uniformní, okrouhlé až mírně oválné, bělavě žluté, zelenožluté až zlatožluté, na osluněných líčkách rezavějící či masově červenající, se středně silnou až silnou, slabě ojíněnou slupkou, s nezbarvenou, měkkou, velmi šťavnatou dužinou s pozoruhodným a typickým aroma muškátu s tóny florálními a bylinnými. Semena jsou středně dlouhá až delší. Stopečky bobulí jsou krátké, snadno oddělitelné od bobule. Jednoleté réví je eliptického průřezu, rýhované, načervenale hnědé, lysé, lenticely chybí. První hrozen je na 3-4 nodiu, počet hroznů na výhon je 1,1-2, květenství je dlouhé až velmi dlouhé. Odrůda raší a kvete středně pozdně, dozrává pozdně, v Mendoze raší 29/9, kvete 14/11, dozrává 20/3, listy žloutnou 23/4. Odrůda preferuje vyšší nadmořské výšky (do 2000 m.n.n.) v kombinaci s mírnými podzimy. Růst je bujný, letorosty jsou vzpřímené až polovzpřímené, produktivita této odrůdy vysoká, výnosy jsou v průměru 14,6 t/ha. Odrůda mívá někdy tendenci ke sprchávání, náchylnější je také k peronospoře a botrytidě, nadprůměrně odolává oidiu.
Charakteristika vína: Hrozny poskytují kvalitní a ceněná, světle žlutá vína se zelenkavým reflexem, svěží acidity, výrazného muškátového aroma. Odrůda výrazně ctí terroir, vína oplývají tóny florálními, herbálními, v aroma se objevují květy růží, čaj, citrusové plody, med, ananas, banány, heřmánek, muškát, kořenité tóny, květy pomerančů, jasmín, oregano, bílé broskve, hrušky apod. V chuti bývají někdy také rustikální tóny a v dochuti se objevuje výraznější hořčinka. Mladá vína jsou příjemně ovocitá, ovocitost se rychle ztrácí, nicméně vína mívají slušný potenciál zrání. Odrůdová vína se vyrábějí prakticky pouze v Argentině, ale i zde se odrůda často se mísí do cuvée s odrůdami Chenin blanc a Ugni blanc, nezřídka se užívají i k výrobě destilátů (v Chile k výrobě tradičního - peruánskéhoJ destilátu "pisco"). Argentintí vinaři používají odrůdová vína jako základ k výrobě perlivých a šumivých vín, nebo nechají hrozny přezrát a vyrábí ušlechtilé, sladké výběry.
Literatura a internetové zdroje: 26, 28, 120, 163, 166, 168, 176, 189, 199, 200, 202, A)Identity and parentage of Torrontés cultivars in Argentina. Aguero, C.B. et al. American Journal of Enology and Viticulture 54 (4) 318-321 (2003) [online, 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/261180580_Identity_and_Parentage_of_Torronts_cultivars_in_Argentina, B)Caracterización ampelográfica de Torrontés riojano, Mendoza (Argentina). Rodríguez, J.G., Matus, M.S. Rev. FCA UNCuyo. Tomo XXXIV. N° 1. Año 2002 [online, 2017-01-31]. Dostupné z: http://bdigital.uncu.edu.ar/objetos_digitales/3038/matus-agrarias34-1.pdf, C)Diario de Cuyo. Las diferencias entre las tres cepas de torrontés argentinas [online, 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.diariodecuyo.com.ar/home/new_noticia.php?noticia_id=391989, D)Relationships and Genetic Diversity within the Accessions Related to Malvasia Held in the Domaine de Vassal Grape Germplasm Respository. Lacombe, T. et al. American Journal of Enology and Viticulture 58 (1), 124-131 (2007) [online, 2017-01-31]. Dostupné z: http://www1.montpellier.inra.fr/vassal/ressources/Malvoisie_Complementary_data.pdf, *Surwines. Trabajos de Autoría Independiente y Organización de Eventos [online, 2017-01-31]. Dostupné z: http://surwines.com.ar/trabajos.htm, *Twitter. Jose Gualpa. Vitis vinifera, cv Torrontés Riojano. EEA INTA Luján de Cuyo, Mendoza [online, 2013-11-12]. Dostupné z: https://twitter.com/JoseLGualpa, *Identification of grapevine accessions from Argentina introduced in the ampelographic collection of Domaine de Vassal. Boursiquot, J.M. et al. BIO Web of Conferences 3, 01019 (2014) [online, 2017-01-31]. Dostupné z: http://www.bio-conferences.org/articles/bioconf/pdf/2014/02/bioconf_oiv2014_01019.pdf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama