Borraçal

13. ledna 2018 v 11:16 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - B
Synonyma: Azedo, Bagalhal (Basto), Bogalhal (Portugalsko-Vinho Verde), Borraça, Borraçal (Portugalsko, Španělsko-Galície, Baixa Limia), Borraço, Borragal (Španělsko), Borrasao, Bougalhal, Bovvaco, Cachino, Cachiño (Španělsko-Galície, provincie Coruña, Boiro), Cainho Gordo (in B.C. Cincinnato da Costa), Cainho Grande (Monção), Cainho Grosso, Caino, Caiño, C. del Pais, C. Gordo (Španělsko-Galície), C. Grosso (Monção), C. Redondo 1 (Španělsko-Galície, DO Ribeiro), Caiño Tinto (Španělsko-Galície), Esfarrapa (Viana do Castelo), Esfarrapas, Espadeiro Redondo (Monção), Morraça, Murraçal, Oil de Chapaud, Olho de Sapo (Basto), Tinta Femia (Španělsko-Galície, provincie Pontevedra), Tinta Femia de Aldan, Tinto Redondo
Původ a rozšíření: Borraçal je pozdní moštová odrůda původu Vitis vinifera, uvedená v seznamu klasifikovaných odrůd Portugalska a připuštěná k pěstování ve vinařských regionech Douro, Beira Litoral a Minho, odkud byla poprvé zmíněna již koncem 18. století a kde tvoří součást vín apelací DOC Vinho Verde, Lima a IGP Minho198.V Portugalsku se roku 2010 nacházelo 187 hekarů vinic (roku 1989 ještě 4.497 ha)163. L. Lobo (1790) a Gyrão (1832) zmiňují odrůdu z regionů Porto, Penafiel a Basto (Vinho Verde), stejně jako Vila Maior (1875). Pod názvem Caiño tinto je tato odrůda pěstovaná ve španělské GalíciiA, B, 124, 127, poprvé ji odtud zmiňuje García de los Salmones roku 1914 pod názvem Cachiño (z okolí města Boiro)G. Dnes tvoří součást apelací D.O. Ribeiro, Ribeira Sacra a Rías Baixas, dále součást vín IGT Viño da Terra Barbanza a Iria, rozšířená je v údolí řeky Ulla, v oblasti Barbanza, v okolí A Guarda v údolí řeky Miño, v provincii Ourense a v oblasti Baixa LimiaG. V Galícii byla odrůda roku 2010 vysazena na ploše 523 ha (roku 2000 na ploše 619 ha)H.
Název odrůdy: Původ samotného názvu odrůdy je nejasný. Synonyma "caíño" a "cainho" by mohla být odvozeno z latinského výrazu "caninus" (v překladu pes, portugalsky cão) ve smyslu canino = psí (přeneseně bídný, chudý).
Příbuzné odrůdy, možné záměny: *Pozor na (obzvláště v literatuře) častou záměnu odrůd Borraçal (Caiño tinto) a Amaral (Caíño bravo), pěstovaných dnes ve stejné oblasti. Tyto dvě odrůdy nejsou geneticky identické, jsou nicméně blízce příbuzné, odrůda Borraçal je jedním z potomků odrůdy AmaralA, G. *Skupina odrůd Caíño (Cainho) patří k nejstarším a patrně také k nejsložitějším skupinám odrůd v Galícii (a též v sousedícím Portugalsku), ale odlišností mezi jednotlivými odrůdami si všímá jako první až García de Los Salmones (1914)A. Do blíže příbuzné rodiny odrůd Caíño náleží mimo jiné odrůdy, nesoucí názvy Caiño tinto (Borraçal, Bogalhal), Caíño bravo (Amaral, Caíño Astureses), Caiño blanco (Cainho de Moreira), Caiño do Freixo (Espadeiro mole, Manseng noir) a Caíño longo, blíže pravděpodobně nepříbuzné jsou naopak odrůdy Cainho espagnol (Pedral), Caíño gordo (Albarín negro, Alfrocheiro) a Cainho pretoB, C, D, E, F, 163. *Odrůda Cainho de Moreira je křížencem odrůd Caíño bravo (Amaral) x Alvarinho a má původ v západní GalíciiA, F, 199. Obě rodičovské odrůdy jsou společně pěstovány právě v Galícii.
Charakteristika odrůdy a vína: (H, G) Vrcholky letorostů jsou zcela otevřené, středně silně až silně vlnatě plstnaté, slabě pigmentované antokyany, s karmínovým nádechem na okrajích. Mladé listy jsou na líci zelené s bronzovým nádechem, arachnoidální, na rubu silně plstanté. Internodia a nodia jsou na ventrální straně zelená, na dorsální zelená s červenými pruhy, slabě až středně silně plstnatá, pupeny jsou zelené či slabě pigmentované antokyany, úponky jsou krátké. Dospělé listy jsou středně velké až větší (20,1 x 21,2 cm), pentagonální, tří- až pětilaločnaté s mělkými až středně hlubokými výkroji (horní jsou otevřené, ve tvaru V či U, s oblým dnem, bez zoubku), ploché, na líci středně zelené, slabě až středně silně puchýřnaté, lysé, na rubu středně silně až silně plstanté a slabě štětinkaté či bez štětinek, okraj listu je středně výrazně zoubkovaný, zoubky mají konvexní strany a širší bázi, řapíkový výkroj je značmě překrytý s velmi malým průsvitem, s ostrým dnem, častěji však zcela překrytý. Žilnatina listu je slabě pigmentovaná antokyany. Řapík je slabě plstnatý, kratší, než střední žíla listu nebo stejně dlouhý. Hrozny jsou středně velké (188-253 g), kuželovité, obvykle s 1-2 křidélky, středně kompaktní, se středně dlouhými, středně silně lignifikovanými stopkami, bobule jsou středně velké (2,4 g), nepravidelné velikosti, kulaté, tmavě modré až modročerné barvy, s tenkou, středně pevnou, průměrně ojíněnou slupkou, se středně pevnou, něpříliš šťavnatou, nezbarvenou dužinou neutrální až jemně odrůdové chuti, obsahující semena. Semena jsou v průměru 1,8 v bobuli, velká, hruškovitá, s krátkým a málo výrazným zobáčkem. Hilum je zřetelné. Stopečky bobulí jsou středně dlouhé, snadno oddělitelné. Jednoleté réví je žlutohnědé barvy, eliptického průřezu, rýhované, internodia u báze krátká, dále středně dlouhá, pupeny jsou výrazné, velké, středně dlouhé. Odrůda raší středně pozdně, šest dní po odr. Castelão, kvete raně, den po ni, zaměká pozdně, 10 dní po ni, dozrává pozdně, jeden týden po odr. Castelão. Růst je velmi bujný, letorosty polovzpřímené, někdy i poléhavé. První hrozen je na 3-4. nodiu. Plodnost je průměrná, 1,8-2,4 hroznů na výhon, výnosy průměrné až vysoké, 8-16 t/ha, 4,29 kg na keř, nepravidelné, doporučená produkce je 8 hl/ha. Odrůda je citlivá na oidium, velmi citlivá na hnilobu hroznů a botrytidu, průměrně odolává peronospoře, dobře exkorióze a suchu. Preferuje lehké, méně úrodné půdy a teplé, sušší, ne příliš vlhké klima, je citlivá na sluneční úžeh a nedostatek draslíku v půdě, bývala pěstována zavěšeně mezi stromy, vyhovuje jí krátký řez. Afinita k podnožím je dobrá. Sklon moštu i vína k oxidaci je vysoký, Hrozny poskytují středně rubínově červená, lehká vína vysoké acidity (7,5-10 g/l), s drsnějšími taniny, s nízkým obsahem alkoholu (10,6-11 %). V aroma objevíme příjemnou ovocitost, herbální tóny, v odchodu někdy hořčinku. Vína, vyrobená z hroznů z redukovaných výnosů mohou mít střední obsah alkoholu a střední potenciál zrání.
Literatura a internetové zdroje: 83, 87, 124, 127, 163, 166, 176, 181, 188, 189, 198, 199, 202, A)Twenty microsatellites (SSRs) reveal two main origins of variability in grapevine cultivars from Northwestern Spain. Diaz Losada, E. et al. Vitis 49 (2) 55-62 (2010) [online, 2017-12-17]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/W0 10 1793.pdf, B)The Portuguese grapevine cultivar 'Amaral': synonymies, homonymies and misnames. Castro, I. et al. Vitis 51 (2) 61-63 (2012) [online, 2017-12-17]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/W0 12 843.pdf, C)Characterisation of grapevine (Vitis vinifera L.) cultivars from northern Portugal using RAPD and microsatellite markers. Pinto-Carnide, O. et al. Vitis 42 (1), 23-25 (2003) [online, 2017-12-17]. Dostupné z: http://repositorio.utad.pt/bitstream/10348/2782/1/Pinto-Carnide et al. 42, 23-25 Vitis 2003.pdf, D)CSIC - Viticultura. Misión Biológica de Galicia. Caiño Tinto [online, 2017-12-17]. Dostupné z: http://www.vitis.mbg.csic.es/vitis/es/variedades.php, E)Identification of minority grapevine cultivars from Vinhos Verdes Portuguese DOC Region. Ferreira, V. et al. Vitis 54 (Special Issue), 53-58 (2015) [online, 2017-12-17]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/280944061_Identification_of_minority_grapevine_cultivars_from_Vinhos_Verdes_Portuguese_DOC_Region, F)Determination of Genetic Relationships of Albariño and Loureira Cultivars with the Caiño Group by Microsatellites. Díaz-Losada1, E. et al. American Journal of Enology and Viticulture 62 (3), 371-375, 2011. [online, 2017-12-18]. Dostupné z: http://www.ajevonline.org/content/62/3/371.abstract, G)A colección de vides da estación de viticultura e enoloxía de Galicia. Losada, E.D. et al. Xunta de Galicia, Consellería do Medio Rural. Santiago de Compostela, 2011. ISBN 978-84-453-5003-4 [online, 2017-12-18]. Dostupné z: http://www.medioruralemar.xunta.es/fileadmin/arquivos/publicacions/Viticultura/files/assets/basic-html/page1.html, H)Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J., Harding, J., Vouillamoz, J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, *Prospection and identification of grapevine varieties cultivated in north Portugal and northwest Spain. Martin, J.P. et al. Viti 50 (1), 29-33 (2011) [online, 2017-12-18]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/W0 11 794.pdf, *Genetic diversity of the grapevine (Vitis vinifera L.) cultivars most utilized for wine production in Portugal. Almadanim, M.C. et al. Vitis 46 (3), 116-119 (2007) [online, 2017-12-18]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/w1 07 1085.pdf, *Determination of relationships among autochthonous grapevine varieties (Vitis vinifera L.) in the northwest of the Iberian peninsula by using microsatellite markers. Martin, J.P. et al. Genetic Resources and Crop Evolution 53 (6) 1255-1261 (2006) [online, 2017-12-18]. Dostupné z: http://fernando.gonzalez.unileon.es/web_mex12/articulos/GRACE_53.pdf, *Biodiversity and characterization of twenty-two *Vitis vinifera* L. cultivars in the northwestern Iberian peninsula. Moreno-Sanz, P. et al. Scientia Horticulturae 129 (2011) 433-440 [online, 2017-12-18]. Dostupné z: http://www.ajevonline.org/content/60/3/293.short, *Characterisation and identification of grapevine cultivars (Vitis vinifera L.) from northwestern Spain using microsatellite markers and ampelometric methods. Santiago, J.L. et al. Vitis 44 (2) 67-72 (2005) [online, 2017-12-18]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/256760126_Characterisation_and_identification_of_grapevine_cultivars_Vitis_vinifera_L_from_northwestern_Spain_using_microsatellite_markers_and_ampelometric_methods, *New synonyms and homonyms for cultivars from northwestern Spain. Diaz-Losada, E. et al. American Journal of Enology and Viticulture 64 (1) 156-162 (2013) [online, 2017-12-18]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/profile/Santiago_Pereira-Lorenzo/publication/261467035_New_Synonyms_and_Homonyms_for_Cultivars_from_Northwestern_Spain/links/00463534535a01a693000000.pdf, *SSR analysis of 338 accessions planted in Penedès (Spain) reveals 28 unreported molecular profiles of Vitis vinifera L. Marsal, G. et al. Am J Enol Vitic (67) 466-470 (2016) [online, 2017-12-18]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/308857983_SSR_Analysis_of_338_Accessions_Planted_in_Penedes_Spain_Reveals_28_Unreported_Molecular_Profiles_of_Vitis_vinifera_L, *Varietal discrimination and genetic relationships of Vitis vinifera L. cultivars from two major Controlled Appellation (DOC) regions in Portugal. Castro, I. et al. Scient. Hort. 127 (4) 507-514 (2011). [online, 2017-12-18]. Dostupné z: http://fernando.gonzalez.unileon.es/web_mex16/articulos/SH_127.pdf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama