Caddiu

28. ledna 2018 v 16:41 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - C
Synonyma: Caddeo (in Cettolini), Caddiu (Francie, cd. 2346), Caddiu Nieddu (Oristano), Caddu (in Bosa, Planargia), Niedda, Nieddu Pedra Serra (?), Niedda Perda Serra (Terralba), Nieddu Caddosu (Gallura), Pàmpinu, Perda, Serra
Původ a rozšíření: Caddiu je autochtonní, velmi pozdní moštová a stolní odrůda původu Vitis vinifera, zapsaná od roku 1970 v národním katalogu italských odrůd (cd. 044, k roku 2017 v Itálii nebyl žádný registrovaný klon) a pěstovaná roku 2010 na ploše 309 ha na ostrově Sardínie197. Rozdílný údaj přináší G. Nieddu r. 2011 (12 hektarů, téměř výhradně v provincii Oristano)A. Její pěstování je doporučeno v provinciích Cagliari a OristanoA, netvoří součást žádné apelace DOC, pouze mnoha vín kategorie IGT197. Vzácně je pěstována ve Francii a Argentině176.
Historické údaje: První tuto odrůdu ze Sardinie zmiňuje S. Cettolini (1897), uvádí, že je málo významná, rozšířená pouze v okolí města Bosa pod názvem Caddu a v Laconi, se synonymem Caddiu. A. Cara (1909) ji uvádí též z vinic provincie Oristano. B. Bruni (1962) uvádí první popis a zmiňuje, že je pěstována nehojně. Dále ji uvádí seznam OIV (1996) a P. Galet (2000), popis a synonymiku doplňují P. Deidda (1994) a A. Calò, A. Costacurta a A. Scienza (2001). Je zachována ve sbírkách Mendoza (Argentina), Montpellier (Francie), v Itálii ve sbírkách Conegliano-Veneto, S. Michele all'Adige a Oristano-University of SassariA. J. Robinson et al. (2012) uvádí první zmínku o této odrůdě již z roku 1780 pod názvem Pàmpinu, dále též pochybuje o svébytnosti této odrůdy, dle výsledků analýzy DNA z roku 2010 má být (odrůda Nieddu Pedra Serra) identická s odrůdou Pascale di CagliariB, další publikované výsledky analýz DNA tomu ovšem nenasvědčujíA, 163, identicitu obou výše uvedených odrůd popírají i později vydané ampelografické publikaceC. Při pátrání po zmiňované analýze DNA (z roku 2010) objevíme práci italských ampelografů z roku 2007, ve které je skutečně odrůda s názvem Nieddu Pedra Serra, nalezená v obci Arbus (provincie South Sardinia) ztotožněná s odr. Pascale di CagliariD, jedná se o lokální záměnu odrůd.
Charakteristika odrůdy a vína: (H, G) Letorosty rašící (10-20 cm): vrcholky jsou otevřené, střední velikosti, slabě vlnatě plstnaté, bělavě zelené s karmínovým okrajem, apikální listy (1-3) na profilu ve tvaru V, slabě vlnatě plstnaté, na líci zelené, na rubu narůžovělé, řapíkový výkroj je široce otevřený, ve tvaru V, bazální zvlněné, na líci arachnoidální, nažloutle zelené s karmínovým okrajem, na rubu slabě vlnatě plstnaté, řapíkový výkroj je široce otevřený, ve tvaru V, osa letorostu je zelená, lysá, lehce zakřivená. Letorosty kvetoucí: vrcholky jsou otevřené, střední velikosti, slabě vlnatě plstnaté, bělavé, často s velmi slabě karmínově pigmentovaným okrajem, apikální listy na profilu ve tvaru V, zvlněné, světle žlutozelené, řapíkový výkroj je široce otevřený, ve tvaru V, bazální zvlněné, na líci zelené, na rubu slabě plstnaté, okrouhlé, osa letorostu je lysá, zelená, ohnutá. Letorosty jsou slabě žebrované, lysé, zelené, úponky bifidní, středně dlouhé, zelené. Květenství je středně velké, válcovitě kuželovité, stopka středně silná, zelená. Dospělé listy jsou zvlněné, velké či středně velké, pentagonální až klínovité, pětilaločnaté se středně hlubokými výkroji (horní jsou otevřené, ve tvaru U až uzavřené, někdy mírně překryté, dolní otevřené či naznačené), zřídka třílaločnaté, líc je lysý, světle zelený, puchýřnatý a vrásčitý, rub lysý nebo slabě arachnoidální, okraj listu je středně výrazně až výrazně zoubkovaný, zoubky mají rovné, vzácně mírně konvexní strany a středně širokou bázi, řapíkový výkroj je otevřený až úzce otevřený, ve tvaru V. Žilnatina listu je bez pigmnetace antokyany. Řapík je poměrně dlouhý a silný, na průřezu je kulatý, zelený, mírně narůžovělý. Na podzim jsou listy žluté, oranžovočerveně žíhané. Hrozny jsou malé až středně velké (17 cm, 280 g, max. 400 g), válcovitě kuželovité až pyramidální, často s 1-2 křidélky, středně kompaktní, stopka krátká nebo středně dlouhá, silná, částečně lignifikovaná, bobule středně velké až větší (15-18,7 x 14-18 mm, 2-3,8 g), okrouhlé, fialovočerné až modročerné barvy, s silnou a pevnou, průměrně ojíněnou slupkou, s měkčí, nezbarvenou dužinou neutrální chuti, obsahující 2-4 středně velká, protáhlá semena s velkým zobáčkem. Hilum je málo výrazné. Stopečky jsou středně dlouhé a středně silné, zelené, průměrně oddělitelné. Jednoleté réví je dlouhé, středně silné, zploštělé, feminely jsou přítomné, nodia jsou výrazná, stejné barvy jako internodia, která jsou střední délky nebo dlouhá, hnědooranžová, lehce růžově ojíněná, rýhovaná, pupeny jsou velké, kuželovité, mírně vyčnívající. Kmen je středně silný. Odrůda raší, kvete a zaměká středně pozdně, raší v první dekádě dubna, kvete v 2-3 dekádě května, zaměká v první dekádě srpna, dozrává spíše pozdně, na přelomu září a října, 30-35 dnů po Chasselas. Výnosy jsou průměrné (2,7 kg na keř), ale kolísavé. Růst je středně bujný až bujnější, vyhovuje střední řez, první hrozen je na 3-4 nodiu, průměrný počet hroznů na výhon 1, na plodonosný 1,23, plodnost feminel je slabá. Odolnost vůči mrazu je nadprůměrná, vůči peronospoře a oidiu dostatečná, vůči hnilobě průměrná. Afinita k podnožím je dobrá až výborná. Nemá zvláštní požadavky na polohu a půdy. Průměrná cukernatost moštu je 17,3°Brix, acidita je střední. Odrůdová vína se vyrábějí vzácněji v rámci apelací IGT, hrozny častěji tvoří součást cuvée červených vín s odrůdami Nieddu Mannu, Nieddera či Monica nera.
Literatura a internetové zdroje: 26, 49, 50, 163, 166, 176, 197, 199, 202, A)Vitigni della Sardegna. Nieddu, G. Convisar, 2011. ISBN 9788890664502. In: Sardegna DigitalLibrary [online, 2018-01-17]. Dostupné z: http://www.sardegnadigitallibrary.it/documenti/17_151_20130327091619.pdf, B)Wine Grapes - A complete guide to 1.368 vine varieties, including their origins and flavours. Robinson, J. et al. J. Allen Lane, 2012. ISBN 978-1-846-14446-2, C)Native Wine Grapes of Italy. Ian D'Agata. University of California Press, London, 2014. ISBN 978-0-520-27226-2, D)Genetic characterization of Sardinia grapevine cultivars by SSR markers analysis. Mattia, F. de, et al. Journal International des Sciences de la Vigne et du Vin, 41 (4) 175-184 (2007) [online, 2018-01-18]. Dostupné z: http://vitur.unirioja.es/userfiles/file/Characterization Sardinia cultivars - J Inter Vigne Vin 2007.pdf, *Le vecchie varietà di uva da tavola della Sardegna. Piras, F., Bandino, G. AGRIS Sardegna, 2008 [online, 2018-01-17]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/267898314_Le_vecchie_varieta_di_uva_da_tavola_coltivate_in_Sardegna.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama