Caíño (skupina odrůd)

29. ledna 2018 v 11:24 | Martin Šimek |  Odrůdy moštové - C
Historické údaje: A) Zmínky o odrůdách s názvem Caíño/Cainho se v Galícii poprvé objevují v letech 1746-1775 (Pensado 1986), v této době se zde již pěstovala také odrůda Albariño (Alvarinho). Patrně lze předpokládat, že pod názvem Caíño/Cainho zde byla pěstována odrůda, známá dnes jako Caíño bravo (Amaral, Caíño Astureses), ta však byla ampelografy samostatně popsána až roku 1997 (Freijanes and Alonso), veškeré zmínky o odrůdách Caíño/Cainho, pocházející z 19. století a z dřívější doby, proto nelze s jistotou přiřadit k určité, dnes známé odrůděA. Rozdělit skupinu Caíño se jako první pokusil García de los Salmones (1914), nicméně ani jím popsané odrůdy nelze s těmi dnešními bezpečně ztotožnit, teprve koncem 90. let 20. století začínají ampelografové popisovat odrůdy, které z této skupiny známe dnesB. Hypotézu, že odrůda Caíño bravo (Amaral, Caíño Astureses) je nejstarší odrůdou rodiny Caíño podporuje také fakt, že tato odrůda ze všech kultivarů ve skupině nejvíce připomíná divokou révu vyšší aciditou, malými hrozny a menšími listy, také výraz "bravo" lze z galicijštiny přeložit jako "divoký"A. Odrůda Cainho de Moreira (Caíño blanco) byla z Galície poprvé zmíněna roku 1722 (Huetz de Lemps, 1967). Vzhledem k níže uvedené rodičovské linii odrůdy Cainho de Moreira (Caíño blanco) lze z uvedených dat odvodit, že tato odrůda v Galícii vznikla někdy počátkem 18. stoletíA.
B) Do rodiny příbuzných odrůd s názvem či synonymy Caíño, majících původ v západní Galícii (patrně nejstarší rodiny této oblasti), náleží především odrůda Caíño bravo (Amaral, Caíño Astureses), která se zdá být klíčovou odrůdou této rodiny odrůd. Je přímo příbuzná odrůdě Cainho de Moreira (Caíño blanco), která je křížencem odrůd Caíño bravo (Amaral) x AlvarinhoA, B, 199. Je přímo příbuzná také odrůdě Loureira (Loureiro branco), která je křížencem odrůd Caíño bravo (Amaral) x Branco escola199. Odrůda Caíño bravo (Amaral) je dále přímo příbuzná (lépe řečeno je jedním z předchůdců v přímé rodičovské linii) odrůdám Caíño longo 1, Castañal a také odrůdám Caíño Redondo 1 (Borraçal, Caíño tinto) a Sousón (Vinhão). Výsledky analýzy DNA naznačují, že této rodině odrůd může být příbuzná například také známá odrůda Albariño (Alvarinho)A, B, D, E. Roku 2013 byla odlišena odrůda Caíño longo 2 s jiným genetickým profilem, než odrůda Caíño longo 1D (i když byl tento genotyp analyzován a popsán již roku 2005 (Santiago et al.)C. Tyto dvě odrůdy jsou nehojně pěstovány v rámci galícijské apelace DO Ribeiro pod společným názvem Caíño longo a nejsou vinaři této oblasti rozlišovány, obě tvoří součást cuvée místních červených vín.
C) Do skupiny odrůd s názvem či synonymy Caíño, nepříbuzných rodině odrůd Caíño, patří odrůdy Caíño Redondo 2 (Camaraou noir, Couxo) a Caíño gordo (Alfrocheiro, Albarín negro), tyto dvě odrůdy náleží do rodiny příbuzných odrůd Merenzao (Trousseau noir), původem z východní Galície, do které dále patří odrůdy Mencía a MouratónA, B, D. Nepříbuzné rodině Caíño jsou například také odrůdy Cainho espagnol (Pedral) a Cainho preto163, C.
Název odrůdy: Původ názvu této skupiny odrůd je nejistý. Výrazy "caíño" a "cainho" by nicméně mohly být, tak jak je tomu u více španělských a portugalských odrůd, odvozeny z latinského "canis" (v překladu "pes", portugalsky "cão", obdobně ve španělsku "cánidos" znamená obecně "psovití, psovité šelmy") ve smyslu "canino" = "psí" (psí, přeneseně bídné, chudé víno). V Portugalsku obdobně vznikly názvy odrůd Esgana cão nebo Tinta cão.
Literatura a internetové zdroje: 26, 163, 199, 202, A)Determination of Genetic Relationships of Albariño and Loureira Cultivars with the Caiño Group by Microsatellites. Díaz-Losada1, E. et al. American Journal of Enology and Viticulture 62 (3), 371-375, 2011 [online, 2018-01-19]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/233832510_Determination_of_Genetic_Relationships_of_Albarino_and_Loureira_Cultivars_with_the_Caino_Group_by_Microsatellites, B)Twenty microsatellites (SSRs) reveal two main origins of variability in grapevine cultivars from Northwestern Spain. Diaz Losada, E. et al. Vitis 49 (2) 55-62 (2010) [online, 2018-01-19]. Dostupné z: http://www.vitis-vea.de/admin/volltext/W0 10 1793.pdf, C)Characterisation and identification of grapevine cultivars (Vitis vinifera L.) from northwestern Spain using microsatellite markers and ampelometric methods. Santiago, J.L. et al. Vitis 44 (2) 67-72 (2005) [online, 2018-01-19]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/256760126_Characterisation_and_identification_of_grapevine_cultivars_Vitis_vinifera_L_from_northwestern_Spain_using_microsatellite_markers_and_ampelometric_methods, D)New synonyms and homonyms for cultivars from northwestern Spain. Diaz-Losada, E. et al. American Journal of Enology and Viticulture 64 (1) 156-162 (2013) [online, 2018-01-19]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/profile/Santiago_Pereira-Lorenzo/publication/261467035_New_Synonyms_and_Homonyms_for_Cultivars_from_Northwestern_Spain/links/00463534535a01a693000000.pdf, E)A colección de vides da estación de viticultura e enoloxía de Galicia. Losada, E.D. et al. Xunta de Galicia, Consellería do Medio Rural. Santiago de Compostela, 2011. ISBN 978-84-453-5003-4 [online, 2018-01-19]. Dostupné z: http://www.medioruralemar.xunta.es/fileadmin/arquivos/publicacions/Viticultura/files/assets/basic-html/page1.html.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama